FOTO: Lázeňský park v Karlově Studánce obohatí nové vzrostlé stromy a další dřeviny

Stromy musí vydržet desítky let

Stromy budou rozmístěné napříč celým parkem tak, aby měl každý konkrétní funkci – buď obnoví původní stromovou kostru, doplní aleje, nebo napomůžou otevřít historické průhledy na památkově chráněných fasádách, které v průběhu let zarostly vzrostlými smrky. Jde o jeden z klíčových prvků budoucí podoby parku. „Návrh pracuje s historickým rukopisem parku. Stromy vybíráme tak, aby nenarušily průhledy na lázeňské budovy a přirozeně doplnily původní kompozici. Nevolíme malé sazenice, ale vzrostlé alejové stromy, i když jsou náročnější na manipulaci a cenu, a to aby změna byla vidět hned, a ne až za deset let, a park si uchoval své měřítko i atmosféru,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů, krajinářský architekt Tomáš Popelínský.

Park bude mít dlouhověké druhy stromů, které do jeho prostředí přirozeně patří: buky lesní, javory kleny, lípy velkolisté a jedle bělokoré. Doplní je okrasné dřeviny, například borovice, magnolie a v centrální části pak dvojice sloupovitých stříbřitých smrků Hoopsiiů, které k charakteru Studánky patřily po desetiletí.

Budoucí zásahy do dřevin budou lázně konzultovat s vedením obce

Zásahy do stromů, které budou v budoucnu nutné, chtějí lázně konzultovat také s vedením obce. „Karlova Studánka je výjimečné místo. Zdravá zeleň je její podstatou stejně jako čistý vzduch nebo historické budovy. Každý strom tady má svůj význam a každý zásah se dotýká lidí i atmosféry obce. Chceme proto o těchto krocích mluvit s dostatečným předstihem a otevřeně. Náš cíl je společný, a to aby byl park bezpečný, zdravý a krásný dnes i za mnoho let,“ sdělil ředitel lázní Jan Poštulka.

Stromy budou obří

 Zatímco v běžných projektech se používají dřeviny s obvodem kmene 12–14 centimetrů, v Karlově Studánce půjde o vzrostlé kusy s obvodem 25–35 centimetrů a výškou kolem tří až pěti metrů. Cílem je, aby tvořily pevnou a zdravou kostru parku po desítky dalších let. Před samotnou výsadbou nových dřevin bylo také nezbytné odstranit pařezy. Na jednom místě, a to za zdejší mateřskou školou, vznikne výsadba přímo do ztrouchnivělého pařezu původního stromu – metoda, která se v historických parcích používala běžně a zlepšuje ujímání mladých dřevin. Ve Studánce se osvědčila už před třemi lety u přesadby lípy u domu Bezruč. 

Lázeňský park má přes patnáct set stromů a je jednou z nejkvalitnějších komponovaných parkových realizací v Česku, možná i v Evropě. Lázně nyní navazují pracemi na vrcholné období jeho proměn pod vedením profesora Otruby, držitele Pocty České komory architektů, a na úpravy Lubomíra Rychtara, který se zasloužil o prosvětlení a otevření parku. Karlova Studánka není přírodní les, ale promyšlená krajina špičkových architektů.

Foto: Horské lázně Karlova Studánka

 

Témata článku