Zoo Liberec chová velbloudy nepřetržitě již od roku 1957 a patří tak mezi tradiční chovatele tohoto druhu. Poslední mládě se zde však narodilo před osmi lety, což je v podmínkách chovu velbloudů poměrně dlouhá doba bez nových přírůstků. „Důvodem byl vysoký věk a zhoršující se zdravotní stav původního samce, který již nebyl dlouhodobě schopný se na reprodukci podílet,“ vysvětlila tisková mluvčí zoo Barbara Tesařová.
Liberecká zahrada proto přistoupila k posílení chovu novým, perspektivním jedincem. „Zoo Liberec se Zoo Olomouc úzce spolupracuje již dlouhá léta po mnoho velbloudích generací. Z Liberce pochází například zakladatelé olomouckého chovu a rovněž tak jeho nejstarší samice Tereza,“ uvedla Tesařová.
Hned po příjezdu se seznámil se samicemi
Nový samec byl převezen ze Zoo Olomouc, jde o devítiletého jedince v nejlepším reprodukčním věku. „Po příjezdu byl téměř ihned připuštěn k našim třem samicím a celé sbližování s nimi i novým prostředím proběhlo bez jakýchkoli komplikací. Všechna čtyři zvířata jsme proto mohli okamžitě společně vypustit do venkovního výběhu,“ uvedl hlavní zoolog Zoo Liberec Luboš Melichar, který věří, že nový samec pomůže obnovit reprodukci velbloudů v Liberci.
Zajímavostí je, že právě v den transportu se v Zoo Olomouc narodilo mládě velblouda dvouhrbého, jehož otcem je právě nově příchozí samec. „Je to krásná symbolika. Samec, který odcestoval do Liberce, se ještě v Olomouci stihl zapsat jako otec čerstvě narozeného mláděte. Věříme, že stejně úspěšný bude i ve svém novém působišti,“ dodává olomoucká zooložka Eliška Veselá.
Mládě je v plné síle, už pije samo od matky
Mládě se dle jejích slov narodilo v plné síle a velmi brzy začalo samo pít od matky. „Jsme rádi, že mu nemusíme hrát na strunné nástroje a zpívat písně,“ dodává s nadsázkou Veselá. Naráží tím na tradiční mongolský obřad, při kterém chovatelé za doprovodu hry na dvoustrunný smyčcový nástroj morin khuur a zpěvu jemně „přemlouvají“ samici, aby přijala své mládě. Jedná se o stále živou tradici, která v mongolských stepích stále přetrvává a je dokonce zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
