Německá města už byla tehdy v ruinách, a tak se spojenecké letecké síly zaměřily na zničení dopravních sítí, železničních stanic a leteckých základen na územích dosud okupovaných Německem a v oblastech s dosud probíhajícími boji. Toho rána proto bombardéry zamířily na svůj cíl, kterým bylo seřaďovací nádraží a shodily zde celkem 891 tun bomb a 4 tuny bomb zápalných.
Tento drtivý útok je považován za nejmohutnější, nejtěžší, nejničivější a také nejtragičtější ze všech dosavadních náletů na město Plzeň. Během předchozích pokusů amerického letectva se nádražní komplex nepodařilo dostatečně ochromit, a tak přišel tento další úder z nebes, který seřaďovací nádraží tentokrát naprosto zničil. Bohužel s ním však byly silně poškozeny i oblasti v okolí. Kromě hlavního a seřaďovacího nádraží bomby dopadaly u Jateční ulice, na Doubravku, Letnou i Lobzy. Ušetřeny nebyly například Měšťanský pivovar, Plzeňský akciový pivovar a mnoho dalších.
Počty obětí byly násobně větší než po těch nejhorších z předchozích náletů. Odhady se pohybují od více než 600 po přibližně 850 osob. Vyprošťování obětí nebylo vůbec snadné, a ještě v červnu byli z trosek odváženi mrtví. Tento zdrcující nálet zcela zdemoloval celkem 120 domů, dalších 154 bylo poničeno těžce a 2053 domů utrpělo lehké poškození.
Lidé si v pátek 14. dubna 2023 připomněli tyto tragické události položením květin u pomníků v Plzni-Doubravce v Sousedské a Jateční ulici a také na Habrmannově náměstí. Pietních vzpomínkových aktů se za město Plzeň zúčastnili radní Světlana Budková a Jiří Šrámek, přítomni byli představitelé čtvrtého plzeňského obvodu – starosta Tomáš Soukup, místostarostové Zdeněk Mádr, Václav Beran a Jan Kakeš, zástupci Armády České republiky, Městské policie Plzeň a spolků.
