Kaple Nejsvětější Trojice v Proseči pod Ještědem je drobným typem sakrální architektury, která dříve plnila funkci obecní kaple a zvoničky. Kaple se zvonicí představuje hodnotnou ukázku lokálního stavitelství ovlivněného barokními vzory a zároveň prostředek lidové zbožnosti, který má v historické podobě vesnické zástavby nezastupitelnou roli.
„Kaple byla postavena okolo poloviny 18. století nákladem místních občanů. Jako taková byla poprvé zachycena na mapách I. vojenského mapování z let 1780 – 1783 a písemně v Seznamu soch, křížů a kapliček fary ve Světlé pod Ještědem. Stavba původně disponovala zvonem z roku 1887 o váze 57 kg. Zvon byl odstraněn dne 11. října 1917 a použit pro válečné účely. Ve 20. letech 20. století byl do kaple umístěn zvon nový, který byl poškozen při pozdějším zborcení zvonice. Postupně zhoršující stav si vynutil rozsáhlou rekonstrukci v roce 2004,“ popisuje historii Martin Ouhrabka z libereckého Národního památkového ústavu.
Kříž se nachází v původním umístění nedaleko domu čp. 129, při místní komunikaci vedoucí z Liberce do Českého Dubu. Podle dochovaných nápisů na fundamentu vznikl litinový kříž v roce 1829 a nechal ji na svém pozemku „ke cti a chvále Boží“ zbudovat Antonín Sluka, domkař z Proseče pod Ještědem čp. 23.
Kříž měl podle dalšího z dochovaných nápisů zhotovit Václav Škoda z čp. 71, který byl místním kameníkem a příbuzným manželky zadavatele Barbory Škodové. „Drobná památka je zajímavou ukázkou místní lidové kamenické tvorby, která dotváří historický charakter vsi a Podještědské krajiny,“ dodává Martin Ouhrabka.
Upomínka na epidemii moru
Pískovcová boží muka uváděná také pod názvy sloup sv. Prokopa či morový sloup se nacházejí jižně od Rychnova, na rozcestí směřující na Košovy a Pelíkovice. Podle kronikářských záznamů byl tento sloup postaven obcí v roce 1702 na svátek sv. Prokopa jako pomník tří členů rodiny Preisslerovy z vedlejší osady Košovy, kteří zemřeli na mor.
Mohlo by vás zajímat
Boží muka se dají zahrnout do skupiny tzv. smírčí památky vztyčované v místě smrti, která upomíná na historické dění ve městě na počátku 18. století, kdy se potýkalo s epidemií moru a připomíná jeho zemřelé obyvatele. S morem bývá symbolicky spojené i vyobrazení světce sv. Prokopa, které v tradici pojmenování zůstalo dodnes.
Zároveň se jedná o kvalitní barokní kamenosochařské dílo místní provenience představující jednu z nejstarších hmotných památek města Rychnova. „Pro dlouhodobě neutěšený stav a vážné poškození bylo v roce 2002 přistoupeno ke kompletnímu restaurování a doplnění chybějících částí. Zobrazení sv. Prokopa nebylo obnoveno, neboť jeho podoba není známa. Restaurování provedl akademický sochař Filip Novotný na základě iniciativy Spolku přátel Rychnov u Jablonce nad Nisou,“ komentuje záchranu božích muk Martin Ouhrabka.
