Věděl o čem je život
Jeho název – Cyril Höschl: Žít pro druhé – vychází z věty, kterou ve filmu říká: „Každý si asi klade otázku, co je smyslem života. Já si myslím, že smyslem života je tady být pro druhé lidi.“
Jedinečná osobnost
„Profesora Höschla jsem znal už řadu let před tím, než vznikla idea natočit jeho portrét. Vždy mě zajímal jeho svět, zájem o vše kolem nás, jeho humor, a nejen profesní empatie k lidským osudům. Dokument jsem začal natáčet v roce jeho sedmdesátých narozenin říká režisér a scenárista Jan Mudra.Tehdy byl zdráv a v plné síle. Nikdo netušili, že po necelých čtyřech letech se začne projevovat zákeřná nemoc a bohužel přivodí konec jeho života.
Tak vypadá hrdina
„V osobnosti Cyrila Höschla jsem vždy vnímala propojení špičkového vědce a hlubokého humanisty. S dokončením jsme ale váhali, když onemocněl, říká dramaturgyně Rebeka Bartůňková. Pomohl jim sám pan profesor Höschl, který věděl, co přichází, a přesto, nebo právě proto se rozhodl svůj osud sdílet.
Měl jasný cíl
Osobně laděný filmový portrét se ohlíží za životem a kariérou jedné z nejvýznamnějších osobností nejen české, ale i celoevropské psychiatrie. Na podzim 2024 obdržel Cyril Höschl Cenu Neuron za mimořádný přínos v oblasti péče o duševní zdraví či psychiatrického výzkumu a za popularizaci oboru. Celý život systematicky usiloval o destigmatizaci lidí s psychiatrickými onemocněními a o změnu systému péče o pacienty.
Zanechal svůj podpis
Osobně cítil velké uspokojení zejména z vybudování Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. Poslední měsíce jeho života silně poznamenala rychle postupující těžká nemoc. Profesor Cyril Höschl navzdory tomu souhlasil s natáčením a režisér Jan Mudra citlivě zachytil jeho poslední okamžiky, úvahy a také postřehy a vzpomínky jeho nejbližších, kolegů a přátel.
Jako osobnost byl inspirativni
Snímek tedy není pouhým životopisem, zaznamenává obdivuhodný souboj odvahy, pokory a neutuchajícího intelektu s neúprosnou diagnózou, což je nesmírně posilující, jako by chtěl ostatním pomoci čelit strachu z vlastní zranitelnosti a pomíjivosti. Je to jeho poslední přednáška i odkaz nejen o vědě, ale o samotném bytí v jeho úplnosti.
