Invaze cizích živočišných druhů do naší přírody pokračuje. Relativně samostatnou kapitolu zaujímá hmyz. Do médií občas prosakují zprávy, že komáři, agresivní vosy a sršni ohrožují nejen původní tuzemské druhy, ale také člověka při jeho aktivitách v přírodě. Proto jsme se zeptali Dr. Jiřího Skuhrovce z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., Funkce biodiverzity bezobratlých a rostlin v agrosystémech, čeho se máme a čeho naopak nemusíme z tohoto pohledu u nás bát.
Než si začneme povídat o hmyzu, název vaší pozice je tak trochu jazykolam. Jaká byla vaše cesta k tomuto oboru? Co vás na něm nejvíc baví?
Od mala mne fascinovala biologie a zejména svět hmyzu díky své obrovské variabilitě. Následně jsem vystudoval obor entomologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nejprve jsem se zabýval morfologií a biologií larev nosatcovitých brouků. Po dokončení doktorátu jsem se zaměřil na vztahy mezi rostlinou a herbivorním hmyzem se zvláštním zaměřením na ekosystémové služby, které mne přivedli až k problematice invazních druhů.
Bude u nás agresivní bodavý hmyz skutečnou hrozbou pro návštěvníky přírody?
Bodavý hmyz se v ČR už dávno vyskytuje. Řadíme mezi ně jak včely, vosy či sršně – toho se lidé obávají nejvíce – tak i otravní dvoukřídlí, jako jsou komáři, muchničky apod. V rámci srovnání těchto dvou skupin jsou agresivnější rozhodně komáři a muchničky. Některými lidmi obávání sršni či vosy na nás zaútočí pouze v sebeobraně nebo kvůli ochraně hnízda. Na druhou stranu, samičky komárů na nás útočí, protože jim poskytujeme potravu.
Už tak se bojíme vos a sršňů, co teprve těch stále agresivnějších druhů?
Naše druhy vos či včel opravdu nejsou agresivní. Pouze se brání, když je chceme zahubit, a to i nezamýšlené, například sem počítáme zašlápnutí bosou nohou a podobně. Anebo se snaží bránit vlastní hnízdo. Nicméně v Evropě se nedávno objevil „agresivnější“ druh sršně, a to sršeň asijský. Tento druh brání hnízda agresivněji než náš původní druh, ale je důležité poznamenat, že tak učiní pouze v případě, že se cítí ohrožený. Pro lidi jsou nebezpečná skrytá hnízda vysoko ve větvích. Největší problém jsou útoky těchto sršňů na ostatní druhy. Zejména včely medonosné. Agresivní asijští sršni dokážou zničit bez problémů celý úl. Média v ČR se na začátku léta v posledních dvou třech letech snaží vždy upoutat pozornost články o tomto druhu. Musím přiznat, že je to nemístné strašení lidí, protože tento druh se u nás stále nevyskytuje. Ale mám i dobré zprávy. Na základě zkušeností kolegů ze zahraničí vzniknou během roku 2023 zásady regulace tohoto druhu včetně jeho monitoringu.
Mohou vzniknout mutované druhy hmyzu křížením původních, tedy domácích druhů s těmi invazivními?
Vznik mutovaných druhů hmyzu křížením původních a invazních druhů je naprostý nesmysl.
Je hmyz z jiných kontinentů odolný proti stávající tuzemské chemii? Myslím tím třeba repelenty …
Insekticidy, tedy prostředky na hubení hmyzu, jsou stejně účinné jak na původní, tak i na invazní druhy. Problém nastává v jejich častém používání. Je to stejné jako u lidí při nadměrném užívání antibiotik. I hmyz si může vybudovat rezistenci a stává se tak odolný vůči insekticidům. Pak ale nastává významný problém, protože musíme začít hledat nové cesty, jak se účinně bránit.
Pokud se exotický hmyz nechtěně doveze, má ve stávajících podmínkách šanci se přirozeně množit?
Uchycení exotického hmyzu v ČR záleží na jeho schopnostech přežívat v nových podmínkách. Většina exotických druhů se zde nemůže uchytit zejména díky nízkým teplotám během zimy. To se, bohužel, ale pomalu mění. Můžeme očekávat, že se budeme čím dál častěji setkávat s novými druhy hmyzu na území ČR.
A třeba taková perlička – co DNA v komáří krvi, viz Jurský park – čistá fikce?
To zůstává stále sci-fi sen.
Foto: archiv respondenta