S přibývajícím věkem (ano, klidně už po třicítce) zjistíme, že kromě tělesné teploty si je občas užitečné změřit i krevní tlak. Například, když náš šíleně bolí hlava nebo když máme pocit, že se nám srdce chystá vyskočit z hrudi. Činíme tak z obav o své zdraví. I laik tuší, že podobně jako vysoká teplota, tak i vysoký krevní tlak a pulz jsou varovným signálem našeho těla. Mnozí dokonce znají i doporučované optimum. Platí tato hodnota to pro všechny? Proč se udávají dvě hodnoty tlaku, někdy dokonce tři, a co znamenají? A jak se vyznat v tom, co vám lékař napsal do zprávy?
Co je vlastně krevní tlak
Jedná se o tlak, kterým krev působí na stěny cév. Tento tlak není pořád stejný, závisí totiž na fázi srdečního cyklu. A to je právě důvod, proč vám lékař či tlakoměr nahlásí dvě hodnoty:
- systolický tlak – fáze pumpování, tj. tlak při stahu srdce a vypuzení čerstvé krve do oběhu, tj. jakou silou srdce pumpuje krev,
- diastolický tlak – fáze odpočinku srdce mezi dvěma srdečními stahy.
Systolický tlak se udává jako první (vyšší) číslo, zatímco druhé (nižší) číslo představuje tlak diastolický.
Krevní tlak se měří v torrech, tedy milimetrech rtuťového sloupce, které se označují mmHg.
Tep
Při měření tlaku se zpravidla měří také puls (tep). Jedná se o tlakovou vlnu, kterou vyvolá vypuzení krve z levé srdeční komory do aorty (největší a nejdelší tepna), odkud se pak krev šíří do celého těla.
Tep se udává v úderech za minutu, často značeno BPM (z angličtiny beats per minute).
Doporučené hodnoty
Doporučené hodnoty krevního tlaku se mění v závislosti na věku. V podstatě se zvyšujícím se věkem se toleruje i určité mírné zvýšení krevního tlaku. Zatímco u třicátníka bude tlak 145/95 považován již za hraničně zvýšený, u osmdesátníka bude považován ještě za docela vyhovující.
Vysoký krevní tlak > 140 mm Hg / 90 mm Hg
Optimální krevní tlak = 90–120 mm Hg / 60–80 mm Hg
Nízký krevní tlak < 90 mm Hg / 60 mm Hg
Uvedené hodnoty jsou pouze orientační a týkají se dospělých, nikoli dětí.
Třetí tlak
Do třetice, tedy kromě systolického a diastolického tlaku, se můžete také setkat s pulzním krevním tlakem. Je to rozdíl mezi těmito dvěma tlaky. Za normální hodnotu je považován rozdíl cca 50 mm Hg. Příliš vysoký pulzní tlak je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, tzv. kornatění či ucpávání tepen.
Jak se vyznat v lékařské zprávě
Lékaři ve svých zprávách nevypisují celé výrazy, ale používají odborné zkratky, a to zpravidla takto:
- TK = krevní tlak,
- STK = systolický krevní tlak (nikoli státní technická kontrola),
- DTK = diastolický krevní tlak,
- PP = pulzní krevní tlak,
- P nebo PR (pulse rate) = puls, tepová frekvence.