Nejen maliny či ostružiny, které sbíráte ze šlahounů ležících přímo na zemi v trávě, mohou být pro člověka zdrojem nebezpečné nákazy. Skryté nebezpečí může číhat také na plodech nacházejících se o něco výše, typicky se jedná o borůvčí. Potenciálně nebezpečné je tedy v podstatě cokoli, na čem ulpí trus infikovaného zvířete a co můžeme nevědomky pozřít. O čem hovoříme?
Nebezpečný parazit
Existuje určité, i když relativně malé, riziko přenosu onemocnění označeného jako alveolární echinokokóza (AE), které způsobují vajíčka či larvy tzv. tasemnice liščí neboli měchožila bublinatého. Hlavním hostitelem tohoto parazita nemusí být jen liška, ale také další volně žijící zvířata, např. vlk, rys či divoké prase. Nakazit se však může také domácí pes nebo kočka.
Parazit byl objeven asi před padesáti lety. Tehdy byl jeho výskyt u lišek spíše ojedinělý. V posledních letech je jím však infikováno v závislosti na lokalitě výskytu 40 až 60 % lišek.
Přenos na člověka
Nemocné zvíře vyloučí kvanta vajíček tasemnice ve stolici, která zaschne. Tak může infikovat přímo dané plodiny nacházející se na zemi či při zemi. Další možnost ovšem je, že vítr pak může daná vajíčka roznést po okolí, kde ulpí třeba právě na lesním ovoci. Pokud takové ovoce zkonzumujete, pak může hrozit, že se vaše tělo s infekcí nevypořádá, a parazit se v něm začne množit.
Obtížné stanovení diagnózy
Inkubační doba onemocnění je velmi dlouhá, uvádí se pět až dokonce patnáct let. Zpočátku probíhá zcela bez příznaků. Mezi první symptomy patří např. únava, hubnutí, poruchy trávení, nechutenství, zvětšená játra a nespecifický nález na ultrazvuku. Nemoc napadá nejčastěji játra. Onemocnění se díky svému průběhu diagnostikuje obtížně. Nikoho totiž většinou nenapadne po ní pátrat. Bývá často chybně zaměňována za jiné diagnózy, např. nádory trávicího traktu. Chová se totiž jako nádorové onemocnění a může být také stejně nebezpečná. V pokročilém stádiu je nemoc velmi obtížně léčitelná, musí se přikročit např. k transplantaci jater, což je velmi riskantní zákrok.
Základní prevence
Lesní ovoce by se tedy rozhodně nemělo konzumovat neumyté. Doporučuje se ho pořádně propláchnout v tekoucím proudu vody. Parazit se totiž nejčastěji nachází na povrchu ovoce, takže omytím riziko klesne, avšak ne úplně. Silný organismus se může s menším množstvím infekce vyrovnat sám. Jestli se tak skutečně stane, je ovšem „otázka do loterie“. Stoprocentní zničení infekce zaručí tepelné zpracování. Samozřejmostí je také mytí rukou, a to i po sběru ostružin nebo po hlazení domácích mazlíčků. Ty je potřeba pravidelně odčervovat.
Počty nakažených nízké, ale…
V ČR není výskyt tohoto onemocnění u lidí prozatím dramatický, ročně se jedná spíše o jednotky případů. Jde však pouze o oficiálně stanovené diagnózy. Skutečně infikovaných je mnohem více. Počet nemocných však pomalu stoupá (roste procento infikovaných lišek), proto je obezřetnost při sběru lesních plodů určitě na místě. Navíc nebezpečná echinokokóza není jediné onemocnění, o které vám neumyté ovoce a špinavé ruce mohou obohatit váš život.
