Vitamín B
Proti ovádům, komárům, a dokonce i klíšťatům lze preventivně užívat vitamín B. Doporučuje se B-komplex s vyšším obsahem vitamínu B1 (tzv. thiamin). Když konzumujeme tyto vitamíny, naše kůže údajně vydává specifický pach. Člověk jej nemusí vnímat, ale hmyz ano a nelíbí se mu. B-komplex však neúčinkuje okamžitě, je potřeba začít ho užívat s určitým předstihem, přibližně dva týdny. Je pravdou, že tento efekt nebyl jednoznačně podpořen odbornými výzkumy, na druhou stranu však skutečně existují lidé, u kterých funguje. Patrně zde hraje roli celá řada dalších faktorů, např. individuální fungování metabolismu. V současné době se již i v lékárnách prodávají speciální přípravky na vnitřní užití s cílem odpuzovat uvedený hmyz, většinou označené jako repelent B-komplex. Nespoléhejte na ně stoprocentně (ostatně na 100 % vás neochrání ani repelenty), odpozorujte si, zdali vůbec a nakolik u vás fungují.
Užívání B-komplexu však s velkou pravděpodobností může ovlivnit reakci na bodnutí/kousnutí hmyzem. Vyšší hladina vitamínů B často snižuje nežádoucí reakci (zmírní zarudnutí, otok, svědění atd.), protože tyto vitamíny napomáhají udržovat kůži v optimálním stavu.
Mýdlo, chlad a příroda
Mnohá bodnutí hmyzem úspěšně ignorujeme. Často se ale stává, že místo vpichu zarudne a svědí. Pak máme tendenci se vydatně poškrábat, čímž hrozí, že si do těla zaneseme infekci. Rána se pak hojí samozřejmě hůře a déle. Proto je vhodné místo omýt mýdlem (případně použít desinfekční prostředek). Výborný je chladný obklad (studená voda, potírat místo kouskem ledu, přiložit na chvíli sáček se zamraženou zeleninou zabalený v kapesníku). V každé kuchyni nalezneme cibuli či ocet. Naši předci je běžně používali jako první pomoc při bodnutí včelou, vosou či jiným hmyzem. Na místo vpichu se přiloží na několik minut plátek cibule, protože pomůže zmírnit otok a působí protizánětlivě. Podobně působí také octový obklad. Účinný je také např. tea tree olej, který zmírní svědění a má protizánětlivé účinky. (Pokud v ráně zůstane žihadlo, nezapomeňte jej vytáhnout.)
I příroda má své limity
Při silnější reakci se doporučuje užít antihistaminika, která jsou volně k prodeji. Lidé, kteří mají sklony k alergické reakci, by měli mít po ruce antihistaminikum vždy. Nebezpečné pro ně může být zejména bodnutí včelou, vosou či sršněm. Je dobré vědět, že reakce organismu na bodnutí hmyzem se může měnit také s věkem a zdravotním stavem.
Paní Lenka nikdy nemívala větší problémy s včelím bodnutím, čemuž odpovídaly také výsledky testů při pravidelných vyšetřeních na alergologii. Na vyšetření v padesáti letech se však ukázalo, že se situace změnila. Lékařka Lence preventivně předepsala antihistaminikum (lék snižující alergickou reakci) a dále lék zamezující vzniku otoku. Tyto léky měla nosit s sebou při pobytu v přírodě, a v případě bodnutí včelou je užít.
Může jít o život
Velké obezřetnosti je potřeba u lidí s alergií na bodnutí hmyzem, nejčastěji včelou či vosou. Zde hrozí anafylaktický šok a nebezpečí smrti. Bodnutí nastartuje bouřlivou alergickou reakci organismu s řadou symptomů (např. svědivá vyrážka, otok, dušení, prudký pokles krevního tlaku). Smrt často nastává z důvodu zástavy dechu nebo srdečního selhání. Proto je nutné okamžitě přivolat lékařskou záchrannou službu, případně podat adrenalin v předplněném peru (lidé s těmito zdravotními problémy ho často mají u sebe).
