O tom, že přílišné slazení a pravidelné pojídání sladkostí člověku nesvědčí, víme dnes již všichni. Nejvíce se obáváme tloustnutí. Nebezpečím ovšem není jen nadváha v podobě přetékajícího břicha či rosolovitých hýždí. Existují i jiné, mnohem závažnější zdravotní problémy, které může nadbytečná konzumace sladkého způsobit. Proč je tedy tak těžké říci si: „Dost, jeden kousek sladkého mi stačí.“?
Co se odehrává v našem těle
To, že po snězení sladkého máme ještě větší chuť na další sladké, má několik důvodů:
Mohlo by vás zajímat
- Rozkolísání hladiny krevního cukru. Když sníme něco sladkého, dojde k rychlému vzestupu hladiny cukru v krvi. Tento stav není pro tělo žádoucí, takže slinivka zvýší produkci hormonu inzulínu, který má za úkol hladinu cukru v krvi opět snížit. Jenže tento rychlý pokles krevního cukru vyvolává pocit hladu a vede k chuti na další sladké.
- Závislost na sladkém. Konzumace cukru spouští v mozku celý řetězec biochemických reakcí podobně jako některé drogy. Mozek totiž začne vyplavovat hormony jako serotonin a dopamin. Serotonin je zodpovědný za dobrou náladu, vnitřní uvolnění, snížení stresu či snížení vnímání bolesti. Dopamin rovněž přispívá k pocitům štěstí a dobré nálady. Vylučuje se, když po něčem toužíme, např. právě po oblíbeném jídle, člověku či aktivitě. Vyvolává v nás libé pocity, a podílí se tak na vzniku a udržování závislostí.
- Nevyvážená strava. Chuť na sladké může být také způsobená nedostatkem komplexních sacharidů a bílkovin ve stravě. Tělu tak chybí potřebný zdroj energie a hledá ho v rychlých cukrech. Na stejném principu může fungovat zvýšená chuť na sladké i tehdy, kdy sice normálně máme vyváženou stravu, ale podáme zvýšený fyzický výkon (např. túra) nebo mentální výkon (náročný test). Tělo se bude snažit doplnit energii prostřednictvím rychlých cukrů. Zvýšená chuť na sladké může také poukazovat na nedostatek minerálu chromu, který napomáhá k udržení normální hladiny glukózy v krvi.
- Fyzická a psychická únava. Únava či vyčerpání jde často ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Ve stresových situacích se totiž uvolňuje zvýšené množství hormonu kortizolu, který zvyšuje chuť k jídlu, a hlavně na sladké.
- Zvyk či nuda. Někdy saháme po sladkém ze zvyku. Například zvykli jsme si dopřát si ke kávě zákusek nebo oplatky k televizi. Jindy nás nuda vede k jídlu, často pak saháme právě po něčem sladkém nebo slaném.
Za lásku ke sladkostem platíme daň
Přílišná konzumace sladkého se časem zákonitě projeví na hmotnosti. Nadváha a obezita se většinou pojí s výskytem vysokého krevního tlaku a zvýšeného cholesterolu, což samozřejmě ohrožuje cévy a srdce, odborně kardiovaskulární systém. Pokud se závažně zhorší průchodnost cév, stává se dotyčný kandidátem na cévní mozkovou příhodu anebo infarkt, což je již problém bezprostředně ohrožující život. Nadváha vede rovněž k přetěžování kloubů. V mládí klouby ještě kila navíc unesou, ovšem ve středním věku člověk ztrácí pohyby hbité laňky a sune se vpřed spíše jako kolébavý buldozer. Ve vyšším věku, kdy téměř každého trápí artróza či osteoporóza, pak mohou být kila navíc onou poslední kapkou, která zdevastuje kloub natolik, že je nutná jeho výměna. Mezi další závažná rizika nadměrné konzumace sladkého patří zvýšení cholesterolu (a to mnohdy i u osob bez výrazné nadváhy) a také rozvoj cukrovky druhého typu. Vděčný vám nebude ani váš chrup, protože cukr přispívá k narušování zubní skloviny a ke zvýšené tvorbě zubního kazu.
