Přenos kůží
K přenosu infekčních onemocnění dochází v těchto případech převážně kožní nebo orofekální cestou, dále také prostřednictvím hmyzu či hlodavců. První případ znamená, že vstupní branou infekce je kůže, často i jen jemně narušená, která ztrácí svou ochranou funkci. Platí zde rčení „V kůži ranka – k smrti branka“. Příkladem je tetanus. Nakazit se můžeme, když se spory bakterie (která dokáže v hlíně či bahně přežívat i desítky let) dostanou hluboko do rány, kde může následně dojít k tvorbě nebezpečného toxinu, který napadne nervovou tkáň. Typické příznaky zahrnují bolestivé svalové křeče, zvláště žvýkacích a šíjových svalů, dále bolestivé polykání, bolest hlavy, horečku, pocení, změny krevního tlaku a srdeční frekvence. I přes léčbu hrozí selhání srdce a zadušení. Z tohoto důvodu je velmi důležité mít účinné očkování, resp. přeočkování proti tetanu.
Fekálně-orální přenos
Odborný pojem orofekální (orální = ústy) znamená, že infekční choroba se šíří tak, že choroboplodné zárodky přítomné ve stolici nakaženého se dostanou do trávicího ústrojí někoho jiného. Při povodních je totiž zcela běžné, že se obsah septiků a kanalizace dostane do rozvodněných toků. Typickým příkladem je žloutenka (virová infekce způsobující zánět jater). Voda a potraviny kontaminované výkaly nemocných osob jsou velmi nebezpečné. Nakažený člověk může vylučovat virus stolicí týden až dva, než viditelně onemocní Mezi příznaky patří únava, bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem, teploty, nadýmání, pocit špatného trávení. Nejnápadnější je pak žloutnutí očí, později kůže a tmavé zabarvení moči.
Přenos hlodavci
Po povodních dochází k přemnožení hmyzu a hlodavců, protože jim takto vznikají velmi příhodné podmínky k životu. Mezi typickou nákazu přenosnou ze zvířete na člověka (tzv. zoonózu) patří leptospiróza. Jedná se o bakteriální onemocnění, které normálně u nás není běžné. Jeho výskyt však prudce stoupá právě po opadnutí povodní, kdy se lidé brodí v bahně a zatopených obydlích, a přicházejí tak do styku s vodou kontaminovanou močí nakažených zvířat. Mezi příznaky patří vysoké horečky (včetně zimnice), bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), zánět spojivek, silné bolesti hlavy, zvýšená krvácivost a další.
Uvedená onemocnění nejsou zdaleka jediná. Mezi reálně hrozící patří také bakteriální průjmová onemocnění jako salmonelóza či úplavice, dále také nejrůznější kožní onemocnění.
Základní prevence
Mezi základní preventivní opatření patří následující:
- Ochranné pomůcky. Jedná se zejména o gumové rukavice, gumáky či jinou nepromokavou obuv a nepromokavý oděv.
- Důsledná hygiena. Často si pečlivě myjte a dezinfikujte ruce, zejména po kontaktu s povodňovou vodou nebo bahnem. Doporučuje se používat dezinfekci na bázi alkoholu.
- Bezpečná voda. Nepijte vodu ze studánek či studní, které jste před povodní běžně používali. Může být kontaminovaná. Pijte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena.
- Potraviny. Nekonzumujte žádné zaplavené potraviny. Za výjimku se považují konzervy, ale ty je nutné velmi pečlivě očistit a vydezinfikovat. Je tedy otázka, zdali se vyplatí riskovat.
- Ochrana před hlodavci a hmyzem. Snažte se zamezit vstupu hlodavců a hmyzu do obydlí. Nenechávejte nikde zbytky potravin a potravinový odpad nevyhazujte volně na zahradu.
- Ošetření poranění. Pečlivě vydesinfikujte a ošetřete sebemenší oděrku či ranku.
