Český profesor Jan Janský učinil svůj objev krevních skupin vlastně náhodou. Jakožto psychiatr hledal souvislost mezi srážením krve a psychickými nemocemi. Svou tezi sice nepotvrdil, ale zato při svém bádání klasifikoval čtyři skupiny krve, které se dnes označují jako A, B, AB a 0. Vstoupil tím do dějin medicíny.
Krevní skupiny a choroby
Jak ukázal Janského výzkum, krevní skupiny sice nemají vliv na psychické choroby, zato byla později prokázána souvislost mezi typem krevní skupiny a náchylností k některým nemocem – i to je důvod, proč je dobré znát svou krevní skupinu. „Dnes už je doloženo, že nositelé určitých krevních skupin mohou mít vyšší anebo nižší riziko některých onemocnění. Víme také, že mnoho infekčních chorob, mezi které patří mor, cholera či například malárie, se mohlo podílet na rozložení krevních skupin ve světě. V endemických oblastech působily nemoci jako malárie či cholera obrovským selekčním tlakem, což se dnes projevuje na snížení frekvence výskytu určité alely v dané oblasti,“ upozorňuje MUDr. Zítková, lékařka plazmaferetického centra Amber Plasma.
Mohlo by vás zajímat
Krevní skupiny v různých částech světa
Ve střední Evropě se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je 0. Následuje skupina B a nejvzácnější je AB. Pro jiné části světa ovšem toto rozložení neplatí. Například původní američtí indiáni měli převážně skupinu 0. S příchodem Evropanů a následným smíšením ras však došlo ke změně a začaly se četněji vyskytovat i jiné krevní skupiny.
U malárie získávají jedinci s krevní skupinou 0 výhodu, a naopak u osob se skupinou A se nemoc projeví v těžší formě. Proto v Africe, kde je nemoc nejrozšířenější, vidíme jasný pokles výskytu krevní skupiny A. U cholery je situace podobná, avšak jedinci skupiny 0 mají vyšší riziko onemocnění, zatímco krevní skupina A, B, AB působí ochranně.
Léčba na míru
Krevní skupiny hrají roli při ochraně organismu před různými infekcemi nebo před neinfekčními chorobami. Tím vznikají rozdíly v náchylnosti jedinců určité krevní skupiny k různým nemocem. Vztah krevních skupin a chorob je velmi rozsáhlá a složitá problematika. Odborníci doufají, že objasnění vzájemných souvislostí by v budoucnu mohlo vést k určení léčebných postupů ušitých na míru pacientovi dle jeho krevní skupiny.
Nemoci podle krevních skupin
Krevní skupina 0:
- Je prokázáno nižší riziko nemocí srdce a cév (zejména hluboké žilní trombózy) u lidí s krevní skupinou 0.
- Jedinci krevní skupiny 0 jsou více resistentní k malárii než jedinci jiných krevních skupin.
- Naopak vředová choroba žaludku a dvanácterníku (způsobená Helicobacter pylori) se častěji vyskytuje u osob s krevní skupinou 0.
- U onemocnění Escherichia coli jsou výsledky nejednoznačné, uvažuje se vyšší riziko pro jedince s krevní skupinou 0.
- V případě onemocnění cholerou je zjištěno významně vyšší riziko pro jedince krevní skupiny 0.
- Nositelé krevní skupiny 0 mají obecně nižší náchylnost ke žloutence typu B v porovnání s ostatními skupinami.
Krevní skupiny A, B, AB:
- Zatím se dle studií ukazuje větší riziko rozvoje rakoviny žaludku u jedinců skupiny A. V případě rakoviny pankreatu (slinivky břišní) bylo zjištěno, že osoby s krevními skupinami A, B nebo AB mají větší pravděpodobnost vývoje rakoviny, než lidé s krevní skupinou 0.
- Jsou známy i další případy, kdy mají jedinci krevní skupiny A vyšší riziko vzniku jiného zhoubného nádoru než jedinci skupiny 0 (např. rakovina slinných žláz, vaječníků…).
- U cholery krevní skupina AB působí protektivně (ochranně).
- Dlouhodobá studie krevních dárců ve Skandinávii potvrzuje, že u jedinců krevních skupin A, B nebo AB se až o 30 % častěji vyskytuje hluboká žilní trombóza, v porovnání se skupinou 0. Zároveň měly osoby krevní skupiny A, B, AB zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a plicní embolie během těhotenství.
- Mnoho výzkumů potvrzuje vyšší riziko jedinců s krevní skupinou A, B nebo AB k onemocnění kardiovaskulárními chorobami.
- Z výsledků dalších studií vyplývá, že jedinci skupiny B mají zvýšené riziko onemocnění diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), zatímco osoby krevní skupiny 0 mají toto riziko minimální.
Jak zjistit svou krevní skupinu
- Krevní skupina se musí vždy zjišťovat při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze.
- Zjišťuje se také u gravidních žen, vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do 14. týdne těhotenství.
- Krevní skupina a Rh faktor se automaticky zjišťují u všech narozených dětí.
- Zjišťuje se také dárcům krve, jelikož krevní skupina a Rh faktor dárce musí být kompatibilní s krevní skupinou a Rh faktorem příjemce krve.
- Při darování krevní plazmy pro výrobu léků není krevní skupina podstatná, přesto některá plazmaferetická centra pro dárce tuto informaci zjišťují v rámci bonusových akcí.
- Můžete si nechat zjistit krevní skupinu ve specializované laboratoři za poplatek v řádu stovek korun.
Zpracováno dle TZ Adély Steinové, Side-Effect PR
