Co se nejvíce vykrádá
Loni zloději způsobili škody za více než čtvrt miliardy korun. Nejčastěji zamířili do rodinných domů. Naopak byty se dostaly v žebříčku „oblíbenosti“ až na třetí místo, a to za chaty a chalupy. S rostoucí úrovní zabezpečení se totiž byty stávají pro zloděje největším oříškem a ti tak raději volí snadněji přístupné objekty. Bytové domy začaly ve velkém dbát na zabezpečení celého objektu – hlavní vchod bývá uzamčen po celý den, zámky jsou kvalitnější, používají se vchodové karty a poměrně běžně jsou u vchodu, na chodbách a ve výtazích instalovány kamery. Zloděj má tedy problém dostat se do samotné budovy a pak jej ještě čeká překonání hlavních bytových dveří. Majitelé rodinných domů a chat své objekty však takto nastřeží. Zloděj se často dostane dovnitř nezabezpečeným sklepním okénkem, balkonem nebo garáží.
Kde se krade nejvíce
Počet vloupání se odvíjí i od nejvíce osídlených krajů. Na špici se loni opět ocitla Praha (s počtem 731 vloupání) a Středočeský kraj (694), naopak na konci jsou Pardubický (89) a Zlínský kraj (95). Zatímco celorepublikově počet vloupání klesl, některé kraje si oproti loňsku naopak pohoršily. Kromě Pardubického kraje byli zloději meziročně aktivnější také na Vysočině, v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Kde se nejvíce vykrádají chaty
Co se týká chat, nejčastěji zloději vloni mířili do Středočeského kraje, kde lidé stále častěji využívají chaty k trvalému bydlení a tomu odpovídá i jejich vybavenost. Lákal je také Ústecký a Liberecký kraj, které jsou turisticky oblíbenou lokalitou.
Kde je nejnižší objasněnost vloupání
Zlodějům se nejvíce daří vyhýbat se spravedlnosti v Praze, tam se podaří dopadnout pachatele jen u každého 10. vloupání. Dále následují Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj, kde se podaří objasnit přibližně každý 5. případ. Naopak v Ústeckém, Pardubickém a Královehradeckém kraji se objasněnost pohybuje kolem 40 %, tj. zloděj je dopaden v každém druhém či třetím případě.
Jak se chránit
Ideální je samozřejmě mít dostatek financí na kvalitní zabezpečení nemovitosti. Vyplatí se kombinovat prvky mechanického zabezpečení, např. kvalitní dveřní zámky, zajištění oken (bezpečnostní fólie, mříže) s elektronikou, např. kamerové bezpečnostní systémy, alarm. Ne každý si však takto dokonalý systém ochrany může dovolit. Někdy však stačí drobnosti, které hrají v náš prospěch, případně v prospěch zloděje.
- Nedávejte na sociální sítě žádné informace o své nepřítomnosti doma. Informace o tom, kdy se chystáte odjet na dovolenou či na půldenní rodinnou oslavu jsou tabu. Tyto informace ovšem také nesdělujte hlasitě sousedovi na chodbě či u vchodu domu. Nikdy nevíte, kdo další vás zaslechne.
- Klíče neukrývejte v klasických skrýších pod rohožkou, za oknem nebo okenicí či v květináči u vchodu. Tyto a podobné skrýše mají zloději dobře „zmáknuté“.
- Na vchod do domu by mělo být vidět. A to i v noci. Je dobré pořídit světlo, které se samo rozsvítí v případě pohybu u dveří. Je tak větší pravděpodobnost, že si zloděje zápasícího se zámkem dveří někdo všimne, třeba sousedé.
- Nenechávejte v blízkosti žádné předměty, které by mohly usnadnit vniknutí do objektu, např. kladivo, železnou tyč, větší kámen.
- Nezatahujte všechny rolety a žaluzie. Po několik dní zatemněná stejná okna i ve dne dávají jasný signál, že v domě či v bytě nikdo není.
- Nechejte na balkóně viset prádlo. Ještě lépe by bylo, pokud by vám někdo občas prádlo na balkóně vyměnil, aby bylo vidět, že se u vás žije.
- Požádejte někoho, aby vám vybíral schránku, případně odhlaste odběr letáků. Přetékající schránka letáků je také jasným signálem, že doma nikdo delší dobu není.
- Nainstalujte si jednoduché vychytávky. Pořiďte si elektrospínač, který vám sám v danou dobu vypne a zapne třeba televizi nebo světlo. Dnes je lze ovládat na dálku přes WiFi, tudíž se zařízení nebude spouštět stále ve stejnou dobu. Existují také simulátory puštěné televize.
- Domluvte se se sousedy, aby věnovali vašemu domu větší pozornost, když jste pryč. Všímavost sousedů je nad zlato.
