Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392
Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
PLZEŇ – Jsme městem piva a říká se, že to naše je nejlepší. Jisté je, že piv plzeňského typu (Pilsener) je na světě hodně, ale to naše bylo to úplně první. Jenže proslulý pivovar Prazdroj má takových prvenství či jedinečností více.
Světová rarita
K jedné z nich určitě patří zdejší osmičlenná parta pivovarských bednářů. Ta je pokračovatelkou slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském pivovaru zhruba 150 bednářů. A právě Prazdroj drží tradici tohoto řemesla zřejmě jako jediný pivovar na světě.
Bednáři z Prazdroje
Bednáři se starají o ležácké sudy a dubové kádě. Díky jejich práci mohou dnešní sládci stále srovnávat pivo zrající v moderních tancích s tím, které zraje a kvasí tradičním způsobem. Každoročně bednáři vyrobí další dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. Celkem jich má pivovar stále kolem stovky, kádí je ve sklepích stejný počet. Bednáři v Plzni kromě toho vyrábějí malé pivní sudy o objemech do 50 litrů pro různé příležitosti.
Údržba sudů
Mezi každoroční jarní a podzimní činnosti bednářské party patří pravidelná údržba dubových sudů a kádí, výměna dřeva, tzv. dužin, čištění a smolení sudů, čištění kádí, veškerá manipulace se sudy a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů. Takové ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hektolitrů nalije zhruba 40 litrů 200 stupňů horké nové smoly, sud se tzv. štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při asi desetiminutovém kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.
Pivovarská smola
Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200 stupňů Celsia.
