Antidepresiva – někteří se jich vehementně dožadují, jiní se jich bojí. Kdy je užívat a kdy ne

Spotřeba antidepresiv v ČR od r. 2005 vzrostla přibližně na pětinásobek. Tyto léky nejsou ovšem předepisovány pouze na léčbu depresí, ale také na léčbu či zmírnění dalších onemocnění, jako jsou úzkostné poruchy, fobie, nespavost, obsese, demence a další.

Jak antidepresiva fungují

Antidepresiva (dále jen ADP) se, zjednodušeně řečeno, snaží obnovit narušenou rovnováhu neurohormonů v mozku. Jedná se zejména o hormony serotonin, noradrenalin a dopamin. Správné fungování mozkových buněk může být narušeno nejen samotnou chorobou (např. depresí), ale také vlivem stresu či traumatizující situace, která již překročila pro daného člověka únosnou mez. Nutno říci, že ona hraniční mez je pro každého jiná. Někdo se zhroutí, když neudělá zkoušku na vysoké škole, jiný má dva vysokoškolské diplomy a psychika mu vypoví službu, když mu zemře jeho dlouholetý čtyřnohý kamarád.

V souvislosti s užíváním těchto léků však koluje celá řada polopravd či mýtů, jež mnohdy odradí od jejich užívání ty, kterým by mohly skutečně pomoci, nebo naopak vede lidi k tomu, aby se jich dožadovali při sebemenším problému.

Kdy je brát

U všech léků platí, že mají být pacientovi nasazeny tehdy, jestliže předpokládaný přínos převyšuje potenciální riziko plynoucí z jejich užívání. Takže pokud člověka během půl roku potká výpověď v zaměstnání, rozchod s partnerkou a k tomu mu jako bonus někdo ukradne nové auto, pak se může stát, že taková nálož stresu odstartuje depresi. Zvýšená pravděpodobnost bude u člověka, v jehož pokrevním příbuzenstvu se deprese či jemu podobné onemocnění již vyskytuje. Pokud se nemoc rozvine do fáze, kdy začíná vážněji narušovat normální fungování (např. nespavost, nervozita, nesoustředěnost, nechutenství, na což zpravidla navazuje neschopnost plnit pracovní úkoly a  vyhýbání se kontaktu s lidmi), pak je určitě nejvyšší čas problém řešit. Nicméně léky jsou pouze určitým pomocníkem. Vlastní problémy, zejména pokud se jedná o vztahy mezi lidmi, za člověka nevyřeší.

Kdy je nebrat

Opakem je postoj některých lidí, kteří považují ADP za tzv. happy pills, tedy pilulky štěstí. Myslet si, že proti každému splínu je nutno bojovat antidepresivy, je hloupost. Smutek a schopnost překonat vlastními silami obtížné životní situace jsou důležitými zkušenostmi. Pokud ADP začne brát člověk, který je nepotřebuje, může si uškodit. Rozhodí si totiž rovnovážný stav neurohormonů, který je v jeho mozku nastolen.

Cesta ke štěstí nevede přes pilulky, ale skrze vlastní způsob života. V těžkých chvílích člověka mnohdy podrží nad vodou činnosti a zvyky, které dělá rád. „Když mi vážně onemocněli rodiče, potřebovala jsem každý večer „vypadnout“ ven na hodinovou procházku opravdu rychlé chůze a pak si dát pořádnou sprchu. Dělávala jsem to sice už dříve, ale tehdy mi to nesmírně pomohlo. Vyčistila jsem si hlavu, udržovala jsem se ve fyzické kondici a hlavně pohyb byl pro mě zdrojem radosti, v té době tolik potřebné,“ hovoří o své zkušenosti paní Alice (45 let).