JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Jihomoravští specialisté na kybernetickou kriminalitu neustávají v boji proti podvodům na internetu. Od začátku roku bylo v rámci vyšetřování zablokováno na dvě stě domén zneužívaných k páchání trestné činnosti.
Ne vždy se jednalo pouze o e-shopy. Lze očekávat, že během vánočních nákupů toto číslo ještě naroste. Nabídku těchto obchodníků netvoří jen typicky dárkové věci, ale také palivové dříví či pneumatiky. „Zloději a podvodníci ovšem své podvody neustále zdokonalují a je stále obtížnější podvodný e-shop na první pohled rozeznat. Také reklama či odkazy na tyto obchody se mimo běžné prostředí internetu objevují stále častěji i na sociálních sítích,“ informoval mluvčí policie Pavel Šváb a popsal varovné signály, při kterých by měl být zájemce o koupi obezřetný:
- Příliš nízká cena zboží.
- Možnost platby na dobírku či osobního převzetí s vysokým zpoplatněním oproti jiným způsobům doručení.
- Možnost platby ve virtuální měně.
- Podezřelé sídlo firmy nebo místo osobního vyzvednutí.
- Nedávno založená doména e-shopu.
- Minimální počet recenzí.
- Absence reálných kontaktů.
- Nefunkční či neodborná zákaznická linka.
- Stylistické a gramatické chyby na stránkách.
- Název e-shopu neodpovídá nabídce zboží.
Nejdůležitější pravidla při nakupování on-line jsou:
- Nenechat se zlákat podezřele nízkou cenou.
- Nakupovat jen u osvědčených prodejců.
- Stanovit si limit pro platby přes bankovnictví či karetní transakce, užívat 3D secure, být opatrný při provádění plateb na zahraničních webech kvůli možnosti zneužití údajů o platební kartě. Ideálně pro platby přes internet používat zvláštní účet.
Kriminalisté upozorňují také na to, že se množí případy podvodných nabídek zaměstnání a brigád, ve kterých je požadováno zřízení bankovního účtu pro „svého nového zaměstnavatele“ a se kterým zřizovatel provádí platební operace v domnění, že řádně pracuje pro firmu. V takových případech se dotyční zpravidla stávají „bílými koňmi“ a mohou se, byť nevědomky, vystavovat trestnímu postihu. „Proto by nikdo neměl poskytovat své osobní údaje a doklady cizím lidem, zakládat pro někoho neznámého bankovní účty či poskytnout přístupové údaje na účet, který je založen na jeho jméno,“ doplnil Šváb.
