Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392
Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
KLATOVY – V posledních letech dochází k zvýšenému výskytu nutrie říční neboli vodní krysy i v okolí Klatov. Víte však, že s tímto živočichem je spojena i řada problémů a že přenáší různé nebezpečné nemoci?
Tito poměrně nenároční býložravci vytlačují původní živočišné druhy, narušují břehy a ani psi před nimi nejsou v bezpečí. Nutrie jsou zdrojem onemocnění, která jsou nebezpečná i pro člověka. Patří k nim především salmonela, tularemie a leptospiróza (známá jako krysí horečku). Je to tím, že nutrie ve městech žije velmi často ve společenství s potkany. Veškeré nemoci, které potkani přenášejí, se pak mohou dostat i na ně.
Staňte se členy FB skupiny Život v Plzeňském kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Nutrie se řadí mezi invazní nepůvodní druhy živočichů. Jejich domovinou je Paraguay, Brazílie a Argentina, kde žijí dodnes volně kolem velkých vodních toků a tvoří zde početné rodiny a velké kolonie. Odtud pak byly rozšířeny do celého světa. U nás se nejvíce chovaly v 70. a 80. letech, především jako kožešinová zvířata. V mnoha zemích se nutriím podařilo z chovů uniknout a založit divoké populace. Nutrie dorůstá běžně hmotnosti 5 až 10 kg (výjimečně až 15 kg) a celkové délky 80 až 90 cm, z čehož 25 až 40 cm připadá na ocas. Je přizpůsobena k vodnímu způsobu života, a to zejména kvalitní hustou srstí a plovacími blánami na zadních končetinách. Pravým životním prostředím nutrie jsou močály, bažiny a podmáčené břehy vodních toků či nádrží.
Několik let se kolonie těchto tvorů vyskytuje na řece Úhlavě v okolí Červeného mlýna. Další kolonie se rozšiřuje na Drnovém potoce v prostoru mezi ČOV a soutokem s Úhlavou, další jedinci jsou k vidění na Drnovém potoce v Lubech a na řadě jiných míst. Posledním územím, které nutrie osídlily, je Drnový potok v prostoru mezi mosty na Domažlické ulici a mostem v ulici Vrbova. „Město Klatovy doposud nepřistoupilo v intravilánu obce k jejich regulaci, ale pokud se početní stavy nutrií budou nadále zvyšovat, bude se muset k jejich regulaci přistoupit,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Klatovy Libor Hošek.
