Teplo v Česku zdražuje, mnohde si zákazníci připlatí více jak dvojnásobek

ČESKO – Byť výrok Markéty Pekarové-Adamové (TOP-09) o tom, že by lidé měli snížit teploty ve svých domácnostech a raději si obléknout svetr, byl samozřejmě pronesen s jistou mírou nadsázky, poukazoval na nepopiratelný fakt: lidé často své byty (zbytečně) přetápějí. Ovšem bez ohledu na to, co si o tomto výroku myslíme, faktem je, že řada lidí nakonec k podobné svetrové praxi bude doslova donucena. Již několik tepláren v Česku se totiž aktuálně potýká s výpovědí smluv od dodavatelů plynu, což pro koncové spotřebitele znamená nejen nejistotu dodávek, ale také naprosto bezprecedentní zdražení tepla.

Zdražení dvou- či pětinásobné?

Jako první se situace projevila v Břeclavi: tamní teplárna přišla o svého dodavatele plynu a nezbylo jí nic jiného, než najít jiného. Takového, od něhož není možné koupit plyn za někdejší ceny, ale podřídit se aktuálním ceníkům. To v důsledku znamenalo jediné – zdražení, jemuž budou nyní čelit koncoví odběratelé tepla a teplé vody, bude pětinásobné. S podobným problémem se následně musela vypořádat také teplárna ve Vrbně, tamní odběratele tak čeká zdražení o více jak 230 procent. A na konci minulého týdne radikální zdražení oznámila také teplárna v Brně, ta přitom teplem zásobuje většinu města. Od listopadu si tedy Brňané budou muset za teplo připlatit – zaplatí dvakrát tolik. Za 1 GJ bude nově cena stanovena na 1 670 Kč, což při průměrné spotřebě 20 GJ ročně znamená cca o 1 500 Kč měsíčně navíc. Podle odborníků pak nelze vyloučit, že podobný scénář nepostihne i další města a jejich obyvatele.

„Ne všichni dodavatelé energií budou schopni dodržet smlouvy se svými odběrateli – pokud mají smlouvy na dodávky za fixní ceny a sami musí nakupovat za spotové, musí vyhlásit insolvenci, teplárny pak nebudou schopny ceny udržet. Nejvíce zasaženi ale nakonec budou samozřejmě zákazníci,“ shrnula komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková. Na příkladech zmiňovaných měst je totiž patrné, že ačkoliv teplárny měly zajištěnou fixní cenu, jejich dodavatel nebyl schopen dodržet svou část dohody.

Zdražování napříč celým sektorem

Zdražování se však samozřejmě netýká jen tepláren na zemní plyn, ceny zvedají i teplárny pracující s jinými zdroji. Stoupá totiž nejen cena plynu, ale zdražilo také uhlí a teplárny se logicky přizpůsobují cenám zdrojů, na které jsou napojeny. Pokud tedy dodavatelé tepláren zdraží, teplárny zdražení musí promítnout do cen pro koncové zákazníky. Na druhou stranu je faktem, že výše zdražování se samozřejmě bude odvíjet od typu užívaného paliva. Tam, kde je užíván plyn, bude tedy zdražení dvojnásobné i vyšší, jiná situace nastane v případě tepláren na hnědé uhlí (právě hnědé uhlí užívají ty největší z nich) – jejich ceníky ještě nebyly zveřejněny, ale tak extrémní zdražení jako v případě plynu odborníci neočekávají. Relativně nejmenší nárůst cen by pak měl zasáhnout teplárny pracující s biomasou.

Klíčovým faktorem, jenž ovlivnil (či přímo navodil) energetickou krizi, je válka na Ukrajině, s problémy s nedostatkem energií a nárůstem jejich cen se však potýká celá Evropa. Konkrétně země jako Česko, Slovensko, Německo a Rakousko pak již přišly s různými modely státní pomoci – bez ní by koncoví spotřebitelé, a to včetně firem, nebyli schopni přežít.