Díky jakému záblesku ducha vznikly první obrazové rytiny do skály? To zatím nevíme, spekulace ale samozřejmě existují. Bylo to snad uchvácení přírodou, či byly zvěčněny důležité události? Při této teorii by mělo jít o skutečné události ze života umělců doby kamenné – taková kniha dějin vytesaná do kamene.
Malby zůstávají záhadou
Avšak rozluštění všech obrazců je stále záhadou. Ještě existuje teorie skupinové dynamiky, kdy by byly výjevy vytvořeny pro blaho společnosti, aby dokázala zvládnout nastupující krizové stavy.
Protože u většiny děl pochopitelně není datování, schází kulturní kontext, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Až do 50. let 20. století si vědci mysleli, že pravěké obrazové galerie jsou omezeny na evropskou oblast kolem Altamiry ve Španělsku a Lascaux ve Francii. Dnes ale již víme, že tyto malby jsou globálním fenoménem.
Otázky vyvstávají i u cizorodých tvorů na malbách – nosí zvláštní oděvy, bizarní pokrývky hlavy a podobně – jsou často interpretováni jako duše předků, šamani nebo bohové. Vyskytují se na všech kontinentech a v různých velikostech.
Australské skalní obrazy Aboriginců se počítají k nejslavnějším dílům. Zatím bylo objeveno více než 100 tisíc výjevů, nejranější motivy mohou být staré až 30 tisíc let. Vědci již identifikovali čtyři malířské styly. Nejstarší zobrazení jsou hodně velká a realistická, mladší obrazy jsou spíše umělecky stylizovány a působí abstraktně.
Za základ pro tyto motivy je považován „sen o předcích“, protože v mytologii Aboriginců patří had duhy, muži blesků a kosmická Wondjina k nejdůležitějším prapředkům.
Srovnáváním se zjistilo, že víra šamanů se rozšířila před asi 50 tisíci lety z Afriky do celého světa. Šamani byli považováni za nositele tajného vědění. Kdo jsou tedy tito tvorové, s nimiž šamani snad dokáží navázat kontakt? Halucinace a přeludy? Nebo bytosti z hyperprostoru, z neznámé dimenze, které skutečně existují?
Věda je při posuzování tohoto jevu nejednotná
My se ale obraťme k jiným mytickým bytostem, označovaným jako „kulatohlaví“. Byly zobrazeny před 9000 lety na stěnách roklí alžírského pohoří Tassili. Jsou to velké bytosti, vysoké mnoho metrů.
Koncem 50. let 20. století zkoumal Francouz Henri Lothe některé lokality těchto nálezů. Sestoupil s týmem vědců do hluboké jeskyně, kde našli lidskou postavu téměř šest metrů vysokou. Museli tak ustoupit daleko dozadu, aby rozpoznali tvary, a oč vlastně jde. Výrazná je kulatá hlava, u níž je jako jediná zvláštnost naznačen dvojitý ovál uprostřed obličeje – tehdy připomínal obraz, jaký si lidé dělali o lidech z Marsu. Lidé z Marsu museli být na Tassili již před tisíciletími, neboť malby kulatohlavých zde patří mezi vůbec nejstarší.
Archeology je tato zvláštní malba oficiálně označována jako „Velký bůh z Marsu v Tassili„.
V posledních letech bylo objeveno asi 160 nových nalezišť, ale stále si zachovávají svá tajemství.
