ČESKO – Počátkem července došlo k praktickému uplatnění změn v souvislosti s ustanoveními zanesenými v tzv. lex Ukrajina. Nově byla ukončena finanční podpora solidárních domácností, bylo také omezeno hromadné humanitární ubytování a nakonec došlo i ke změnám ve výpočtech a snížení humanitární dávky. Kolik uprchlíků je tedy na českém systému stále závislých? A jaké komplikace s aktuálními změnami vyvstaly?
Navzdory poměrně masivní uprchlické vlně, jež se vzedmula hned na počátku války na Ukrajině, tedy v únoru 2022, je třeba říci, že velké množství Ukrajinců se již vrátilo do vlasti. Na českém území tak dle dat příslušných orgánů stále pobývá přibližně 330 tis. uprchlíků, z nichž si již více jak polovina našla zaměstnání i vlastní bydlení. Naopak na 145 tis. uprchlíků bylo ještě v červnu stále závislých na výplatě humanitární dávky maximálně ve výši životního minima a cca 110 tis. uprchlíků využívalo možnosti dotovaného ubytování, ať už v podobě úhrady tzv. nouzového ubytování nebo skrze příspěvek pro solidární domácnosti – možnosti čerpání se však od července změnily. Došlo ke zpřísněné podmínek pro bydlení v humanitárním ubytování – např. omezení doby, kdy bylo možné humanitární ubytování využívat, byla zkrácena na 150 dní od udělení dočasné ochrany, a bezplatně mohou bydlet nově jen zranitelné osoby. Právě „zranitelnost“ je pak posuzována i vzhledem k výplatě humanitární dávky.
Aktuální stav
Nová pravidla vztahující se na pobyt uprchlíků na území Česka již platí měsíc – během této doby se jich na 25 tisíc odstěhovalo z nouzového ubytování. To stát již hradí jen vybraným skupinám tzv. „zranitelných osob“. Část Ukrajinců také přišla o nárok na výplatu humanitární dávky.
Tzv. „zranitelných uprchlíků“ na území Česka aktuálně (k červnu 2023) pobývá dle dat ministerstva práce a sociálních věcí přibližně 70 tisíc. Většinu z nich, tedy 66 %, tvoří děti ve věku do 18 let a osoby, které pečují o děti mladší šesti let (jedná se o 18 % z celkového počtu zranitelných). Dalších 10 % tvoří osoby starší 65 let a 5 % zdravotně postižení. Naprosté minimum (po 1 %) pak připadá na studenty, osoby, jež pečují o blízké/invalidní, a nakonec také na těhotné. Ti, kteří se do skupiny zranitelných neřadí, od června na nárok na bezplatné ubytování přišli. To, jestli uprchlík ke zranitelné skupině patří, je posuzováno na základě žádosti o humanitární dávku.
Humanitární dávku pak každý měsíc čerpá přibližně 150 tisíc uprchlíků. Výše dávky se ale v souladu s nově zavedeným systémem odvíjí od příjmů a úspor celé domácnosti.
Moc, nebo málo?
Podle neziskových organizací nyní uprchlíci čelí velkým problémům – a to i ti, kteří se snaží o dávku nově požádat, jelikož v žádostech často různě chybují. Potíže ale vznikají ale i v souvislosti se samotnou výplatou dávek. „To, co teď vidím v terénu, je, že dochází ke zpožďování vyplácení té humanitární dávky,“ shrnula pak dopad problémů ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Pomoc tak uprchlíci hledají např. v potravinových bankách, kde jsou poskytovány potraviny a další základní produkty potřebným zdarma. Ani tam však není pomoc bezbřehá. „Nyní podporujeme jen lidi, kteří nemohou z různých důvodů pracovat – maminky s dětmi do tří let, seniory a lidi s invaliditou,“ objasnila Věra Doušová, která vede Potravinovou banku pro Prahu a Středočeský kraj.
