Ostrov Sable: Odedávna byl hlavně pastí pro lodě

Maják na ostrově Sable. Zdroj: www.flickr.com

Když dojde na působení neštěstí, nejdiskrétnější postupy bývají mnohdy nejúčinnější. Dobrým příkladem je dlouhý pruh písku podél Nového Skotska, který se sice zdaleka netěší slávě jako kultovní Bermudy, to mu ale nijak nebrání, aby na moři tropil ohromné škody.

Jedná se o nenápadné místo

Ačkoliv je tento ostrov téměř neznámý, a navíc je prakticky opuštěný (pomineme-li občasné vědecké výpravy a několik set divokých koní), může se hrdě hlásit k tomu, že od 16. století už stačil přivést do záhuby více než tři sta padesát lodí (do té doby si jistě také vedl dobře, jen se tehdy nikdo neobtěžoval nehody zaznamenávat). Přesto však skromně zůstává stranou pozornosti: své oběti pomalu, ale jistě zasypává pískem, takže po nich zůstanou jen nevinné bělostné pláže.

Stačí drobná chyba v navigaci

Okolo ostrova nenajdete žádné špičaté útesy ani strašlivé víry, kdepak. Čeká tu jen naprostá „banalita zla“, lze-li to tak říci: nevysoký, a tedy špatně viditelný kus pevniny, který má to štěstí, že leží uprostřed oblasti s velmi hustým lodním provozem. Plaví se tudy jednak lovci tresek, kteří mají spadeno na rybí hejna u Newfoundlandu, jednak lodě mířící do přístavu Halifax nebo do ústí řeky svatého Vavřince, což je o tři sta kilometrů dál na západ.

Stačí drobná navigační chyba a námořníci na lodním můstku zjistí, že místo volného moře se před nimi táhne pás písku. Jenže to už je většinou příliš pozdě.

Mlha jen dotváří scenérii

Navíc mluvíme o oblasti, kde ke scenérii v podstatě neoddělitelně patří špatné počasí. Labradorský a Belleisleský proud se zde setkávají s proudem Golfským, takže se není co divit, že se tady co tři dny tvoří hustá mlha. Na místě už ztroskotalo tolik lodí, že se úřadům v Novém Skotsku mořeplavců zželelo a v roce 1801 bylo rozhodnuto, že zde bude zřízena stálá záchranná stanice, která bude trosečníkům pomáhat.

V roce 1872 k ní přibyly nové majáky, aby mělčiny byly zdálky lépe vidět – nedlouho předtím tu totiž došlo ke katastrofickému ztroskotání parníku Hungarian, které se vyžádalo hned dvě stě třicet obětí.

Když se koncem 20. století rozšířily satelitní navigační systémy, pravidelný příliv trosečníků ustal a reputace ostrova Sable tím utrpěla tvrdou ránu. V budoucnu si ostrov svá záškodnická léta asi odpyká: s velkou pompou byl prohlášen za kanadský národní park, takže bude muset snášet řádění bezohledných turistů – a navíc se kolem něj vyrojily plošiny na těžbu zemního plynu, což také není zrovna záviděníhodná společnost.