Vedle Karlštejna a Zvíkova patří Křivoklát mezi naše nejslavnější hrady. Právě Křivoklát jmenoval Karel IV. mezi „nezcizitelné korunní hrady“ – v budoucnu nesměl být nikdy zastavován.
Historie hradu
Byl oblíbeným místem panovníků pro lovecké radovánky, ale vyřizovaly se tu i státní záležitosti. Není divu, že to sem panovníky přitahovalo – hrad se tyčí na vysokém ostrohu, a přece je jakoby schovaný v rozlehlých hvozdech. Dnes je hrad národní kulturní památkou. O nejstarší minulosti hradu však existují pouze dohady. Zřejmě tu bývalo hradiště, na kterém pak na počátku 12. století vystavěl kníže Vladislav I. hrad. Již Přemysl Otakar I. tu vydával královské majestáty, stejně jako jeho následovníci, odtud vyšla také Majestas Carolina, zákoník Karla IV. Svého času se na hradě měl odehrát pokus o vraždu Václava IV., a to prostřednictvím jedu. Každopádně víme, že se nepovedl.
Zakázaná láska
Tento příběh není spojen s žádným českým králem – jde o arcivévodu Ferdinanda II. Tyrolského, mladšího syna císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1547 mu byl otcem svěřen úřad císařského místodržícího v Čechách. Ale v životě vždy neprobíhá vše podle plánu a tento syn se o rok později na říšském sněmu v Augsburgu velmi nevhodně zamiloval. Nešlo o pouhou avantýru, jak později dějiny ukázaly. Jeho vyvolená Filipina Welserová byla sice z velmi bohaté, ale přece jen kupecké rodiny – chudá byla tedy urozeností.
Císařská rodina zuřila, pomocnou ruku však milencům podala Filipinina teta Kateřina z Lokšan, a kromě toho, že umožnila tajné schůzky, tak také roku 1557 tajnou svatbu na zámku v Březnici! Teprve, když se jim narodil první syn Andreas, přiznali se císaři. To byl skandál. Ale co se stalo, nedá se odestát a císař se zachoval překvapivě umírněně – své manželství měli ponechat v tajnosti a mohli se nastěhovat na Křivoklát, kde se narodil druhý syn Karel.
Temnější časy
Poté, co arcivévoda Ferdinand Tyrolský definitivně opustil Čechy, stával se hrad spíše státním vězením. Tak kupříkladu císař Rudolf II. zde věznil známého anglického alchymistu Edwarda Kelleyho. Podle jedné z legend se můžeme dozvědět, že tu byl zavřen ve věži – on ale na hradě pobýval v relativním pohodlí a dokonce tu měl laboratoř, kde pokračoval s výrobou zlata. Ale ani tak se mu tu nelíbilo. Pokus o útěk skončil roztříštěnou nohou, a i když ho císař později omilostnil, Kelley si se svými kousky nedal pokoj. Nakonec skončil ve vězení v Mostě.
Tajné chodby a duchové
Podle pověstí byly pod hradem Křivoklátem, podobně jak je tomu i na jiných velkých hradech, prokopány tajné podzemní chodby. Je v nich prý ukrytý zemský poklad, který zde uschoval Václav IV. před husitskými válkami. V základu velké věže byly údajně nalezeny kameny se zvláštními značkami, o kterých se někteří badatelé domnívají, že by to mohla být znamení o vstupech do podzemních chodeb.
A nakonec strašidla. Podle několika svědectví zde jako v každém správném hradu straší – jde o nevysvětlitelné kroky na půdě, které lze zaslechnout, dále pocit tajemného dechu za hlavou a podobně. Kdoví, hrad má bohatou historii.
Karel Hynek Mácha
Hrad navštívil i Karel Hynek Mácha v roce 1833, zároveň s Týřovem, Jivnem a Krakovcem – poznatky a zážitky z této cesty uplatnil poté v románu Křivoklad.
