Cheltenhamský přízrak: Byla žena v černém nešťastnou manželkou majitele děsivého domu – nebo něčím mnohem temnějším?

Plačící dáma nenachází klid

Mezi 94 případy výskytu domnělých strašidel, evidovaných britskou Společností pro parapsychologický výzkum (SPR), patří právě cheltenhamské zjevení k těm nejpřesvědčivějším. V letech 1882 až 1889 popisovalo toto tajemné zjevení nejméně 20 lidí, kteří ducha viděli či slyšeli vzlykat. Místem je viktoriánský dům na rohu Pittville Circus Road a All Saints Road, známý dnes jako St Anne’s House.

Příběh Rosiny Despardové: to bylo první svědectví

Prvním svědkem byla devatenáctiletá medička Rosina Despardová, dcera z rodiny, která v domě žila. Svůj zážitek popsala v dopise zaslaném do SPR v roce 1892.

Popisuje, jak se snažila s duchem navázat kontakt a dokonce ho vyfotografovat. Rozvěsila jemná vlákna přes schodiště – několikrát prý duch prošel skrz ně, aniž by je poškodil. Rosina tvrdila, že se zjevení objevovalo opakovaně a dokonce reagovalo na její pokusy o chytání: několikrát se snažila ducha fyzicky zatlačit do kouta nebo dokonce po něm skočit, ale pokaždé sahala do prázdna.

Chování ducha nebylo obvyklé

Toto zjevení nebylo typickým duchovním úkazem: objevovalo se ve dne i v noci, což je neobvyklé pro většinu duchů. Rosina jednou sledovala postavu celou půlhodinu – nebyl to jen letmý záblesk. Duch neváhal vyrazit i do zahrady a ovocného sadu, neomezoval se pouze na interiér domu. Svědky nebyli pouze členové rodiny – viděli ji sluhové, sousedé i návštěvníci.

Tajemná identita snad odhalena – Imogen Swinhoeová?

Mnozí věřili, že zjevení je duchem Imogen Hutchins Swinhoeové, druhé manželky původního majitele domu, Henryho Swinhoea. Imogen měla podle historiků nešťastné manželství a byla považována za citově zraněnou – to by mohlo vysvětlovat její zjevování jako plačící dámy. Další teorie naznačují, že tajemná žena mohla být milenkou Henryho Swinhoea, která záměrně skrývala tvář, což by vysvětlovalo, proč svědci popisují zahalenou postavu a závoj.

Frederic W. H. Myers ze SPR po Rosinině hlášení vyšetřoval všechny dostupné svědky – nejen členy rodiny, ale i sluhy a sousedy. Myers ve své studii konstatoval, že popisy zjevení od různých lidí jsou velmi podobné, což posiluje důvěryhodnost případů.

Zjevila se i ve 20. století

Strašení se zřejmě neomezilo na 19. století. V lednu 1970 uvádí zprávy, že paní Jacksonová, která měla autoškolu, viděla vysokou ženu v černých šatech, která náhle vstoupila na silnici před její vůz. Instruktor sedící vedle ní nic neviděl. V červenci 1985 dva svědci — muž s přáteli — spatřili postavu ženy v dlouhé černé suknici kráčet v Pitville Circus Road. Během 70. let byly také hlášeny poltergeistové jevy uvnitř domu, podle pátrání Andrewa Mackenzieho, člena SPR.

Případ „plačící dámy“ z Cheltenhamu patří mezi nejznámější a nejlépe dokumentované duchovní jevy v britské historii. Ať už věříte na duchy či nevěříte, případ plačící dámy z Cheltenhamu zůstává fascinujícím příkladem lidské touhy porozumět tajemnu, které přesahuje hranice běžné zkušenosti.

Témata článku