V rámci boje za úspory by měly být zrušeny 9. třídy a zavedena povinnost 2 let na SŠ. Má to smysl?

Rozpočtové škrty dělá vláda v podstatě všude, nezřídka se však může zdát, že i bez větších uvážení. Některé z bodů se tedy týkají i školství – a vláda tak uvažuje o zrušení posledního povinného ročníku školky anebo o zrušení 9. tříd základních škol. Místo toho by se prý měly, dle některých zástupců ODS, povinnými stát dva roky studia na školách středních. Podle Renáty Zajíčkové (ODS), členky sněmovního školského výboru, je totiž neefektivní, aby se děti rok v deváté třídě připravovaly na přijímací zkoušky na střední školu.

Reforma školství na obzoru?

I pro laiky se takový návrh může jevit jako poměrně „divoký“. To nakonec to uznává i sama vládní koalice. Z jejích řad nejenže zaznívá, že na školství by se šetřit nemělo, ale také to, že případné změny takového rozsahu by trvaly dlouhé roky. Jak tedy uvedl např. Marek Výborný (KDU-ČSL), jedná se o tak radikální krok, že vyžaduje zásadní debatu. Realizace by pak dle jeho slov mohla přicházet v úvahu nejdříve v horizontu pěti a více let.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je tedy především nutné jednat o širší koncepci celého vzdělávacího systému. „Otevírá se debata o tom, jak by měla být dlouhá povinná školní docházka v moderní společnosti a zda je správně nastaven poměr mezi dobou, kterou děti stráví na základní a střední škole. A to je ta diskuse o zrušení devátých tříd,“ uvedl s tím, že jsme však na jejím počátku.

Ačkoliv tento návrh je součástí uniklých materiálů vlády, resort školství má svého nového ministra teprve jeden den. Poté, co stávající ministr Balaš oznámil, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje, na jeho pozici byl včera prezidentem jmenován Mikuláš Bek (STAN). Ten se sám k celé diskusi o možné reformě staví spíše zdrženlivě. „Jsou to detaily vytržené z mnohem širšího problému. V případě mého jmenování bude nutné o tom více debatovat,“ shrnul tedy Bek před pár dny.

Další předmět sporu: navýšení počtu hodin pro pedagogy

Kromě toho politici debatují také o tom, že by se učitelům mohl navýšit týdenní počet hodin tzv. přímé pedagogické činnosti. To je doba, po kterou učitel přímo vyučuje. Konkrétně na základních školách je to aktuálně 22 hodin. Dle interního materiálu ministerstva školství by to ale mohlo být 23-27 hodin. I k tomuto uvažovanému opatření se však záhy ozvala řada výhrad. Ozvaly se také školské odbory. „Kvalita vzdělávání se odvíjí od toho, jak se učitel nebo učitelka na hodinu připraví. Vedle toho je třeba zohlednit dobu, kdy dochází k jejímu zhodnocení,“ uvedla tedy místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Kdyby se měl počet přímé pedagogické činnosti navýšit, muselo by se dle odborů také jasně určit, co jiného, co dnes učitelé vykonávají, už dělat nemají.

Témata článku

Doporučujeme