Duchové hledající spravedlnost: Nakonec se s jejich přičiněním podařilo dokázat a někdy i objasnit vraždy

Syn se zjevil, aby podal vysvětlení

V říjnu 1907 dostala paní Rosa Suttonová z Portlandu v Oregonu dopis od svého syna Jamese, poručíka námořnictva, který byl umístěn na námořní akademii v Anapolisu v Marylandu. Nezmiňoval se o jakýchkoliv potížích, přesto jeho matku přepadl intenzivní pocit úzkosti. Z nějakého důvodu se začala domnívat, že se její syn ocitl v nebezpečí. Členové rodiny se ji snažili uklidnit. Avšak již brzy byl doručen dopis s hroznou zprávou. Stálo v něm, že se poručík James Sutton zapletl po večírku do opilecké rvačky s přáteli. Jeden z nich jej urazil, James se vrátil na ubikaci pro revolver a během chvíle, kdy se jej snažili zastavit, se zastřelil. Za příčinu smrti tedy byla stanovena sebevražda.

To pro paní Rosu nebyl jediný šok dne. Zanedlouho spatřila prý synovu postavu zahalenou v dlouhém vojenském kabátě, jak stojí v rohu pokoje. Jasně jako nikdy jí řekl, že se nezabil. Pak zjevení zmizelo a paní Suttonová omdlela. Když se zotavila, zajímalo ji jediné – očistit jméno svého mrtvého chlapce.

Vidění neměla jen matka

Rosa měla dokonce vidění – syna zezadu napadla skupina mužů, kteří jej mlátili pažbou pušky přes hlavu a kopali jej do žeber a obličeje. Jeden z nich pak zvedl jeho vlastní revolver a zastřelil ho. Pan Sutton si myslel, že má manželka halucinace. Pak však měla Rosa další vidění a on začal měnit názor. O jakési přítomnosti syna jej nakonec přesvědčil sen, který mu vyprávěla nejmladší dcera Daisy. Zesnulý bratr jí v něm ukázal fotografii muže jménem Utteley, který měl být vůdcem skupiny vrahů. Když rodina dostala krátce nato fotografii Jamese stojícího mezi skupinou kamarádů důstojníků, poznala Daisy okamžitě obličej toho muže. Opravdu to byl poručík Utteley.

Vyšetřování bylo obnoveno

Rodina se tedy obrátila na vojenské orgány, aby nechala případ znovu otevřít. Šlo o složitý proces. Roku 1909 byla provedena exhumace Jamesova těla a znovu jej prozkoumali patologové námořnictva. A skutečně – konečně bylo dokázáno, že mladý muž utrpěl několik ran do obličeje a prsou. Tento překvapivý důkaz odporoval dřívější výpovědi lékařů a zpochybnil rozsudek soudu, v němž byla jako příčina smrti stanovena sebevražda. Přesto to nestačilo na usvědčení mužů, které duch označil jako útočníky. Výpověď ducha u soudu je nepřípustná, a tak se musela Suttonova rodina spokojit s tím, že byla Jamesovi čest navrácena alespoň částečně. On sám se s tím spokojil, protože se už nikdy nezjevil.

Vražda zdravotní sestry byla vyřešena

Jindy se duch též zasloužil o vystopování svého vraha. Typickým příkladem je proces, který se dostal k soudu v Evanstonu ve státě Illinois v roce 1979.

Na počátku byla vražda Teresity Basové, která byla ubodána ve svém bytě v roce 1977. Zdálo se, že je jen malá naděje, že se případ vyřeší. Jasný byl totiž jen motiv – ztratily se drahé šperky oběti.

Až po nějaké době nastal v policejním vyšetřování nečekaný zvrat. Remy Churové, přítelkyni mrtvé ženy, se zdál stále stejný sen. Teresita v něm žádala, aby přítelkyně pomstila její smrt. Za vraha označila jakéhosi Allana Showeryho, zlodějíčka. Podle ducha nyní Showery věnoval šperky své přítelkyni, ženě, kterou Teresita též jmenovala.

Nějaký čas si Remy celou věc nechala pro sebe, protože si byla jista, že se jí vysmějí, nakonec se ale odhodlala. Vyšetřovatelům se opravdu její příběh zdál přitažený za vlasy, ale Showeryho znali jako člověka, který má neustále problémy se zákonem. Jeho chování při výslechu vzbudilo podezření, a tak dali policisté podnět k prohlídce bytu jeho přítelkyně. A skutečně – šperky byly nalezeny. Showery se zhroutil a k vraždě se přiznal.

Tento soudní proces se zapsal do dějin. Showeryho obhájce tvrdil, že svědectví ducha není přípustné, ale předsedající soudce rozhodl jinak. Allan Showery byl odsouzen.

Témata článku

Doporučujeme