Dnes je 23. 12. 2025 a svátek má Vlasta

Frejštejn: Tato zřícenina hradu patří k nejstrašidelnějším na Moravě

Atmosféra zde – to je romantika, neboť zřícenina hradu se rozkládá v místech trochu odlehlejších a klidnějších, než je nedaleká rekreační oblast u Vranovské přehrady.

Historie

Tento hrad byl vybudován Přemyslem Otakarem II. v polovině 13. století na obranu jižních moravských hranic s Rakouskem, a to nad soutokem Dyje a Křeslického potoka. Ovšem po králově smrti se stal jakousi základnou loupežníků. V roce 1286, kdy hrad ovládal Oldřich Frej z Frejštejna, jej se souhlasem Václava II. dobyl a pobořil rakouský vévoda Albrecht I.

Za Krajířů z Krajku, kteří byli označeni za škůdce moravské země, byl hrad vykoupen a opět pobořen, což je ovšem některými historiky zpochybňováno. Ale jisté je, že v roce 1487 je Frejštejn v pramenech uváděn jako zbořený. Přesto se zde ještě vystřídala celá řada majitelů, někteří se i pokusili o přestavbu. Strategicky významná poloha nedovolovala hrad jen tak odepsat, a tak byl na začátku 16. století přestavován na pevnost, ale práce nebyla dokončena. Pak hrad zůstal definitivně jako ruina, tuto dobu nám ale připomíná věž se střílnami.

Pověsti

Podle pověstí patří Frejštejn k nejstrašidelnějším moravským hradům – a vzhledem k jeho divoké minulosti není divu. Toulá se tu například přízrak mnicha, který byl za života velkým zhýralcem. V tom se shodli s hradním pánem a byli to zdatní kumpáni – jen když se oba moc opili, byli notně choleričtí. Jednou tak opět nastala hádka a v té hradní pán proklál mnicha mečem, přičemž jeho duši si měl ihned odnést čert. Nyní však duch mnicha bloudí hradem, naříká a prosí za odpuštění svých hříchů.

Další pověst je z doby, kdy hrad obléhalo vojsko Jiřího z Poděbrad. Když už to vypadalo, že posádka hradu kapituluje, žena hradního pána naházela do hradní studny všechny svoje cennosti a skočila za nimi. Po několika dnech bylo její mrtvé tělo nalezeno v Dyji, tekoucí na dně kaňonu pod hradem. Z toho lidé vyvodili, že studnu s Dyjí spojuje nějaká tajná chodba – začali proto pátrat po pokladu, nikdy však nebyl nalezen a na svého objevitele čeká dodnes.

Narazit tu můžeme také na ohniváky – ohnivá stvoření, která tančí kolem místa, kde kdysi stávala šibenice.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihomoravském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...