S čím se setkali piloti nad Granadou? Kapitán byl přesvědčen, že to nebylo z našeho světa

Světlo udržovalo tempo

Bylo 4. září 1957, když se kapitán Ferreira a jeho další tři thunderjety mihli nad ranvejí portugalské vojenské základny Ota, prvního cíle jejich obvyklého navigačního letu nad Portugalskem. Ostatní piloti byli všichni seržanti. Všechna čtyři letadla vytrvale stoupala, pak vyrovnala a zamířila k prvnímu bodu obratu, španělskému městu Granada. Nad ní se letadla stočila a zamířila zpět k portugalským hranicím, k městu Portalerge.

A tehdy si Ferreira všiml něčeho neobvyklého. Na levé straně, dole pod horizontem, pulsovalo jasné světlo. Ostatní piloti to také viděli. Světlo zářilo množstvím barev: odstíny červené, modré a oslnivě zelené. Ať už to bylo cokoliv, zdálo se, že udržuje tempo s letadly.

Záhadné předměty mířily přímo na letadla

Kapitán pak nařídil zrušit plánovanou trasu a provést padesátistupňový obrat vlevo. Když byl obrat proveden, rozhlížel se Ferreira po záhadném předmětu a zjistil, že se také pohnul. Byl neustále přímo po jeho levé straně. Teď už nebylo pochyb, že toto světlo letadla sleduje.

Předmět vydávající světlo prý byl velký asi jako pomeranč. Nebylo možné určit, v jaké vzdálenosti od nich se pohybuje. Ačkoli stále udržoval svoje postavení vůči letadlům, začal klesat, dokud se nedostal značně pod úroveň jejich výšky.

Pak se přímo před očima pilotů stalo něco neuvěřitelného. Od předmětu se jeden po druhém oddělily čtyři malé žluté disky a zaujaly dokonalou formaci po obou jeho stranách. Pak UFO z ničeho nic vystřelilo vzhůru a prudce stoupalo přímo k letadlům.

UFO je vyděsilo k smrti

Kapitán jen zakřičel do mikrofonu, aby piloti zrušili formaci. Pak přidal otáčky a provedl prudký obrat ve snaze přeletět dráhu stoupajícího UFO. Předním sklem viděl bod světla, který se s hrozivou rychlostí přibližoval. Byl to jeden z malých disků a náhle se objevil Ferreirovi na dostřel. Kapitán automaticky stiskl spoušť, ale pak si uvědomil, že ani jeden z šesti kulometů nemá náboje. V další vteřině se UFO mihlo kolem jako rozmazaná skvrna a zmizelo mu nad hlavou.

Ferreirova sluchátka jen praskala výkřiky pilotů, kteří se zoufale snažili vyhnout řítícím se UFO. Disky byly neuvěřitelně rychlé a jakoby ovladatelné, žádný předmět vyrobený lidskou rukou se prý takhle nemohl pohybovat. Pak UFO zmizela.

Ferreira, který jen s námahou popadal dech, svolal vysílačkou svoje rozrušené piloty a dal dohromady opět formaci. O pár minut později bezpečně přistáli na své domovské základně, naštěstí jen otřeseni ze svého podivného zážitku.

Místní meteorologická stanice přišla se zvláštní informací. Přesně v tu dobu, kdy se Ferreirovi piloti dostali do křížku s UFO, zaznamenaly citlivé meteorologické přístroje nesčetné změny v magnetickém poli Země. Kapitán i jeho piloti byli přesvědčeni, že věci, které viděli, nebyly z našeho světa. Když pak Ferreira sděloval celou záležitost odporníkům portugalského vojenského letectva, řekl, aby na něj nechodili se starým vysvětlením, že je pronásledovala Venuše, sondy nebo rozmary atmosférických poruch. „Ať už jsme tam nahoře viděli cokoli, bylo to skutečné a vědomě řízené. A vyděsilo nás to k smrti.“

Témata článku