Co opravdu potopilo trajekt Estonia? Spekulace přetrvávají…

Estonia volá o pomoc

Když trajekt Estonia časně ráno 28. září 1994 během několika minut klesl do vln Baltského moře, většina z 989 lidí na palubě neměla žádnou šanci. Pouze 137 z nich přežilo jedno z největších námořních neštěstí v míru v evropských dějinách — a přesto zůstává mnoho otazníků. V 1.24 vysílá Estonia zoufalé volání o pomoc: „Průnik vody do autopaluby. Máme náklon 30 stupňů…“ Poté komunikace ustává a loď se potápí mnohem rychleji, než by podle odborníků v mírovém čase měla.

Zdá se, že selhala příď

Oficiální vyšetřovací komise, zřízená ve Švédsku, odhalila, že při bouři byly extrémně namáhány zámky a panty odklopné přídě. Podle simulací provedených na Technické univerzitě Hamburg-Harburg, se vrata vylomila a silné vlny vnikly na autopalubu, což způsobilo rychlé zaplavení. Loď se začala náhle naklánět, a když se důstojníci snažili otočit Estonii proti větru, situace se ještě zhoršila — voda dosáhla zadních oken, praskla skla, další proudy se valily dovnitř a loď se převrátila.

Tajnůstkářství vyvolalo spekulace

Ke sporným částem přispívá tajnůstkářské chování švédské a estonské vlády. Švédsko údajně dlouho bránilo přístupu k místu vraku — podle některých pramenů proto, „aby nebyl rušen klid mrtvých.“ Bývalý estonský ministr Trivimi Velliste však mluvil o zcela jiném důvodu: podle něj tra­jekt převážel tajný vojenský materiál z Ruska, který byl následně přepravován z Estonska do Švédska a dál možná až do USA. Spekulace houstnou — od tvrzení, že Estonii potopilo torpédo či exploze, až po roli tajných služeb jako KGB nebo CIA.

Přestože mnoho teorií zní dramaticky, novější vyšetřování (počínaje dokumentem z roku 2020) zatím nepotvrdilo srážku s jinou lodí ani explozi. Podle mezinárodní komise z Estonska, Finska a Švédska z roku 2023 je totiž hlavní příčinou konstrukční vada přídě. Díry, které byly ve vraku zaznamenány, mohly vzniknout až při nárazu o mořské dno, nikoliv v důsledku výbuchu. Otázkou však zůstává, zda to vše bylo jen nešťastné technické selhání — nebo jestli temné teorie nemají základy v realitě.

Témata článku

Doporučujeme