Dnes je 23. 12. 2025 a svátek má Vlasta

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky v minulosti měly pevný řád a silnou symboliku.

Když Vánoce začínaly večerem

Pro většinu lidí u nás začínají Vánoce už Štědrým večerem. V raném středověku totiž nezačínal nový den o půlnoci, ale už večer – východem první hvězdy. I proto je Štědrý večer považován za součást svátku Narození Páně, tedy 25. prosince. Podle křesťanských církví však Štědrý den sám o sobě ještě Vánoce netvoří, je pouze posledním dnem adventu.

Zdobit, postit se a nehádat se

Některé domácnosti zdobil betlém, jiné zelená větvička zavěšená nad stolem špičkou dolů a ozdobená sušeným ovocem, perníčky a ořechy. Lidé věřili, že se v tento den vracejí duše zemřelých, a proto bylo důležité chovat se k sobě vlídně a vyhýbat se hádkám.

Štědrý den býval také dnem přísného půstu, který někteří dodržují dodnes. S půstem se pojila řada pověr, jež měly zpříjemnit dlouhé čekání na večeři. Nejznámější z nich slibovala, že kdo vydrží nejíst celý den, uvidí večer zlaté prasátko.

Usedali ke stolu s první hvězdou

Půstu odpovídalo i složení štědrovečerní večeře. Rodina usedala ke stolu ve chvíli, kdy na nebi vyšla první hvězda. Podávaly se oplatky potírané medem, pohanková kaše a také kuba, který se v některých rodinách připravuje dodnes. Na závěr přišla vánočka, sušené ovoce, jablka a ořechy.

Hospodyně myslely i na domácí zvířata, kterým odnášely zbytky večeře. Část jídla nosil hospodář také do sadu k ovocným stromům, aby byla v příštím roce úroda bohatá. Po večeři se lidé společně vydávali do kostela na půlnoční mši.

Slavili Boží hod v klidu

Boží hod vánoční, slavnost Narození Páně, připadá na 25. prosince a označuje se jako první svátek vánoční. Nikdo nepracoval, odpočívalo se a většinou se ani nevařilo, protože jídlo bylo připravené už předem. Od chalupy k chalupě chodili přestrojení pastýři s betlémem a vyprávěli příběh o narození Ježíška.

Připomínáme si i svatého Štěpána

Druhým svátkem vánočním je 26. prosinec, svátek svatého Štěpána. Tento křesťanský kazatel byl ukamenován za víru v Ježíše Krista a stal se prvním křesťanským mučedníkem. Podle tradice se za své mučitele v posledních chvílích modlil slovy: „Pane, odpusť jim tento hřích.“ Svatý Štěpán je patronem koní a námořníků a jeho atributem bývají kameny nebo palmová ratolest.

V tento den se lidé vzájemně navštěvovali a děti chodily koledovat. Za zpěv koled dostávaly dobroty, koláče a někdy i drobné peníze.

Nový rok se začínal opatrně

Nový rok je svátkem Matky Boží Panny Marie. Po bujarých oslavách konce starého roku se doporučovalo dokončit rozdělanou práci. Říkávalo se totiž: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Věšet prádlo se nemělo, aby do domu nepřišlo neštěstí, a také jídlo podléhalo omezením – například se nemělo jíst maso opeřenců, aby štěstí „neuletělo“.

Děti chodily po okolních chalupách koledovat a hospodářům darovaly kolední proutek zvaný „líto“. Šlo o větvičku z trnky či jiného trnitého keře, ozdobenou mašličkami, barevnými papírky a sušeným ovocem. Hospodář děti obdaroval dobrotami nebo drobnými mincemi a na jaře proutek zasadil na okraj pole, aby chránil úrodu. Někde se místo líta rozdávaly ozdobené jedlové větvičky zvané „štěstíčka“.

Vánoce byly uzavřeny Třemi králi

Slavnost Zjevení Páně se slaví 6. ledna a je známá jako svátek Tří králů. Podle tradice se v tento den přišli novorozenému Ježíškovi poklonit mudrci z Východu, které do Betléma přivedla hvězda – označovaná jako kometa. Pozdější tradice z nich učinila tři krále jménem Kašpar, Melichar a Baltazar.

Koledníci převlečení za Tři krále chodili od domu k domu a na dveře i chlévy psali posvěcenou křídou nápis K † M † B † nebo latinskou podobu C † M † B † spolu s letopočtem. Tato písmena nejsou iniciálami králů, jak se často mylně vykládá, ale zkratkou latinského přání Christus mansionem benedicat – Kristus ať požehná tomuto domu.

Vánoční svátky tak v minulosti netvořil jen jeden večer, ale celý sled dní naplněných symbolikou, vírou a drobnými rituály. Byly obdobím klidu, zastavení i naděje, že nový rok přinese úrodu, zdraví a štěstí. A přestože se dnes mnohé z těchto zvyků vytratily, jejich tiché poselství v českých Vánocích přetrvává dodnes.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...