Dluhy jsou v Česku poměrně velkým problémem a podle informací organizace Člověk v tísni jsou zadlužením nejvíce ohroženi senioři, samoživitelé a nízkopříjmové domácnosti. Dle dostupných dat ve 3. čtvrtletí minulého roku vzrostlo zadlužení českého obyvatelstva meziročně o 10 %, a to na 3,15 bilionu korun, přičemž 2,62 bilionu je dluhem dlouhodobým a zbývající částku tvoří dluh krátkodobý. V exekucích, kterých je v Česku vedeno téměř 4,5 milionu, je pak aktuálně 698 tis. lidí – a počet lidí s 10 a více exekucemi přesahuje 160 tisíc. Mnozí se totiž ocitají v dluhových spirálách – a na úhrady nemají i kvůli tomu, že dluhy v čase vzhledem k penále stále rostou.
Určité části lidí (těm, kteří dlužili státním organizacím) přitom již dvakrát pomohlo zmiňované Milostivé léto. To v Česku poprvé proběhlo v období od října 2021 do ledna 2022, exekucí bylo dle dat Exekutorské komory ČR zbaveno cca 15 tis. lidí a byla odpuštěna penále, úroky a další platby za cca 1,5 mld. korun. Milostivé léto II pak probíhalo od září do listopadu 2022 a související data prozatím nebyla zveřejněna. Milostivé léto III je pak v plánu pro novou skupinu dlužníků – tedy pro živnostníky.
Mohlo by vás zajímat
Komu pomůže Milostivé léto III?
Nová podoba Milostivého léta vzniká ve spolupráci ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí – a projednat by ji vláda měla již tento týden. Během léta a podzimu by podnikatelé měli dostat možnost zaplatit jen své závazky vůči úřadům v celkové výši až 57 mld. Kč, stát by jim na druhou stranu odpustil penále a exekuční náklady ve výši cca 18 mld. „Celkově se dá odhadnout, že v oblasti pojistného pomůžeme asi 700 tis. fyzických osob a 200 tis. právnických osob. V oblasti daní by se pak pomoc mohla týkat až 380 tis. osob,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Pavly Aschermannové, dluhové poradkyně z neziskové organizace RUBIKON Centrum, pak lidí, kteří by měli konkrétně dluhy na pojistném, ale příliš mnoho není, jelikož jeho úhrada se týká jen těch, co podnikají (nebo někdy podnikali). „I když ale těchto lidí není mnoho, jejich dluhy bývají obvykle enormní, táhnou se s nimi roky a postupem času rostou,“ doplnila s tím, že podnikatelé měli i historicky mnohem horší přístup k tzv. oddlužení. Milostivé léto pak dle jejího názoru pomůže navíc jen části z nich, tedy těm, kteří budou mít finanční prostředky na to, aby jednorázově neuhrazené pojistné zaplatili. I proto by tedy spíše uvítala systémové řešení – fungující režim exekucí a také do jisté míry vstřícnější podobu mechanismu oddlužení.
Novela insolvenčního zákona
Právě mechanismus oddlužení by přitom mohla změnit (a pomoci statisícům lidí) novela insolvenčního zákona, která je nyní v připomínkovém jednání. Novela částečně implementuje směrnici EU týkající se živnostníků, české ministerstvo spravedlnosti ale kromě nich zahrnulo i spotřebitele, což by jim všem nakonec umožnilo tříleté oddlužení, a to bez striktně určené hranice, kolik peněz je třeba při zahájení oddlužení splatit.
Navzdory mnoha kritikům, dle nichž by dlužníkům neměl stát vycházet vstříc, je dle Aschermannové třeba uvědomit si, že nakonec z celé situace nejvíce benefituje právě stát. „Většina dlužníků se s dluhem naučí žít, nějakou cestu si najdou, nelegálně pracují, nebydlí na trvalém bydlišti. Na tom ale stát velmi tratí. Pokud se ozývají hlasy, že tříleté oddlužení bude pro stát nevýhodné, je to naprosto absurdní. Stát nejméně profituje, když lidé nepracují legálně a neplatí odvody,“ uzavřela.
