Nostradamus – můžeme věřit jeho věštbám, když jim vlastně opravdu nerozumíme?

Jak se stal lékařem

Nostradamus se narodil roku 1503 jako syn židovských rodičů Gassoentových, kteří roku 1502 konvertovali ke křesťanství a chlapec se již jmenoval Michel Nostredame. Studoval na univerzitě v Avignonu, než však stačil získat titul, rozšířil se mor. Michel místo toho, aby utekl jako ostatní, začal pomáhat nemocným. Je zajímavé, že jeho snaha vyléčit tuto strašnou nemoc, které se věnoval po celý život, je ještě více ohromující než jeho věštby. Poté, co epidemie pominula, se vrátil ke studiu, ale zdá se, že jej z univerzity vyhodili, snad že se věnoval vlastnímu léčení. To mu však (jako mnoha jiným, kteří i bez titulu byli velmi dobrými lékaři) nezabránilo provozovat léčitelskou praxi.

Roku 1531 se poprvé oženil, o pár let později však znovu udeřil mor, jehož obětí se stala i jeho manželka. Michel opět přežil, ačkoliv dál léčil nemocné, mezi nimi i ty, za nimiž jiní doktoři už jít nechtěli. V té době ale začal získávat i jiný věhlas, a to jako muž, který vidí budoucnost.

Jak se stal boháčem

Roku 1547 si vzal bohatou vdovu Anne Ponsarde a usadil se v Salon-de-Provence. Měli celkem šest dětí. Krom toho se věnoval i podnikání a investicím, a to plus majetek jeho ženy znamenalo, že byli zajištěni do konce života. Michel se tedy mohl věnovat svým koníčkům: astronomii, magii a hlavně sestavování horoskopů.

Jak ke svým proroctvím přicházel, není jasné, zřejmě hledal stále nové metody předvídání.  Podle korespondence naznačoval, že porozuměl klasické astrologii lépe než ostatní, ale také vycházel z tajných vědomostí dávných civilizací.

Potom začal psát své slavné veršované věštby, které rychle získávaly na oblibě. Je také zajímavé, že za života sepsal i řadu knih z oblasti lékařství a léčitelství.

Zlom v jeho kariéře nastal u královského dvora

Roku 1556 byl pozván na pařížský královský dvůr, kde měl panstvo bavit magií. Zlomem v jeho kariéře se stala věštba, kterou tehdy pronesl – měl prý prohlásit, že králem se stane jednooký muž, že mladý lev přemůže staršího v jediném zápase na bojišti a probodne mu oči. Tehdy tomu nikdo nerozuměl. Avšak roku 1559 se konal turnaj, kdy s králem Jindřichem soupeřil mladý hrabě Montgomery. Tříska z dřevce pronikla brněním a probodla králi levé oko – na chvíli tedy opravdu vládl jednooký, i když o deset dní později zemřel.

Nostradamus byl sice obviněn z čarodějnictví, ale královnu vdovu, Kateřinu Medicejskou, předpověď manželovy smrti kdovíproč nadchla. Nad Nostradamem pak držela ochrannou ruku a ustanovila jej dokonce osobním poradcem a lékařem jejího syna, budoucího krále Karla IX. Tím se Nostradamus dostal až na vrchol a taky tam zůstal. Zemřel roku 1566 a po jeho smrti vyšly jeho veršované věštby pod názvem Prophecia (Proroctví).

Proroctví jsou velmi složitá

Takže známe jeho věštby – neznáme však klíč k jejich rozluštění. Některé hlasy tvrdí, že předpověděl přesně vše, co se v historii odehrálo – od napoleonských válek po přistání na Měsíci. Jenomže přání je otcem myšlenky – Prophecia jsou prakticky nesrozumitelná. Nejen pro nás, ale i pro jeho současníky, přesto si je všichni kupovali a četli.

Základem Proroctví jsou krátká čtyřverší ve francouzštině, která je však promíchaná i s latinou, hebrejštinou, řečtinou, italštinou a některými dalšími jazyky. Jistě pochopíme, že Proroctví jsou přeložitelná jen těžko a navíc, čím pozdější vydání, tím více se překlady od těch původních liší.

Přinesl věštbu o Králi teroru

Jediná pasáž v jeho díle, která přináší konkrétní časový údaj, je o roce 1999. „V sedmém měsíci roku 1999 z oblohy přijde velký Král teroru…“ – tak zní nejčastější překlad. Nic takového se nestalo, ale přesto tento verš nedal některým vykladačům spát. Ke slovu pasáž přišla znova o dva roky později při 11. září v USA. A také  – roku 1999 Čína oznámila, že vlastní neutronovou bombu – tomu by údajně měl odpovídat verš o Králi teroru, který měl „znovu oživit velkého krále Mongolů“.

Je dnes těžké říci, jak to s věštbami je. Ono je totiž celkem jednoduché, trefně přeložený a sestavený výrok věštby použít zpětně na příležitost, která se zrovna hodí. Ale koneckonců – Nostradamus věřil tomu, co dělá, takže kde je pravda?

Témata článku