Varující výhledy
To, kvůli čemu je hojně tematizována nutnost důchodové reformy, v budoucnu dopadne i na sektor zdravotnictví. Česká populace totiž stárne a dle statistiků se jen v průběhu následujících patnácti let zdvojnásobí počet seniorů, kteří obecně čerpají nejvyšší objem lékařské péče. Jak navíc naznačují data, v horizontu jedné dekády se o pětinu zvýší počet diabetiků, přibude o 30 % více pacientů se zhoubnými nádory, výskyt srdečních selhání vzroste o dvě třetiny a také se zdvojnásobí počty pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. To vše právě v důsledku stárnutí silných populačních ročníků.
Kromě toho navíc odejdou od důchodu tisíce zdravotních sester. A poměrně reálně hrozí, že za ně nebude náhrada. Právě proto sestavilo ministerstvo zdravotnictví rozsáhlou strategii, která zároveň definuje oblasti, do kterých bude v následujících letech nezbytné masivně investovat. Konkrétně se jedná o vzdělávání zdravotníků, screeningové programy, geriatrickou péči a také transformaci lůžkového fondu.
Mohlo by vás zajímat
Jak v dané souvislosti uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kvůli potenciálnímu zahlcení zdravotnického systému je nezbytně začít systematicky podporovat ambulantní a domácí péči, motivovat mládež ke studiu příslušných oborů a také podporovat elektronizaci resortu. „Musíme reformovat princip zdravotnictví. Převést akutní lůžka na ta následná, připravit se na nové léky a podobně,“ uvedl Válek.
Chybí i lékaři
Kromě komplexních problémů dokument upozorňuje i na to, že některé odbornosti jsou v různých regionech nedostatečně zastoupené. „Klasicky se jedná o pediatrickou péči, oblast praktického lékařství, kde velká část praktiků je již v důchodovém věku. V regionech chybí i internisté, neurologové. Těchto specialistů není dost. S tím, jak budeme stárnout, bude deficitů přibývat,“ objasnil Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace, s tím, že nelze jen navyšovat kapacitu lékařských fakult. Naopak je nezbytné začít hledat způsoby, jak stávající specialisty využít efektivněji. S tím nakonec souvisí i téma nadužívání lékařské péče. Ošetření této problematiky je však poměrně komplikované. Hrozí totiž, že zavedení jakékoliv metodiky omezování této praxe by negativně mohlo dopadnout na ty nejzranitelnější.
A dál?
Co se tedy týká konkrétních plánů resortu zdravotnictví, ministr Válek chce do roku 2025 zavést objednávání se ke specialistům online, stanovit výkony, po nichž bude do 24 hodin možné odejít z nemocnice domů, a také nastavit novou praxi v realizaci specializovaných zákroků prováděných v centralizovaných zařízeních. Válek chce také navyšovat kompetence nelékařského personálu. Podle opozice však měla vláda všechny tyto své vize představit na počátku volebního období a po dobu jeho trvání plány realizovat. Teď už je prý na cokoliv pozdě.
