V dospělosti se herečka Květa Fialová otevřeně hlásila k víře v reinkarnaci a komunikaci s duchovním světem. Tvrdila, že je v kontaktu s druhým světem a že duše je věčná. Své jméno dokonce zadarmo propůjčila internetové věštírně výklad živě, která nabízí výklady karet, horoskopy a numerologii. A jako patronka zde funguje dodnes. I pár let po své smrti, dohlíží na ty, kteří vidí dál něž běžní smrtelníci, a to jen dokazuje její přesvědčení, že duše je nesmrtelná…
Mohlo by vás zajímat
Nazývala se čarodějnicí
Její vztah k ezoterice a spiritualitě byl formován jak rodinným prostředím, tak osobními zkušenostmi. Fialová vyrůstala v rodině, kde otec byl evangelík a matka vyznávala buddhismus. Tento duchovní základ ji ovlivnil natolik, že se sama přiklonila k buddhismu a magii. Sbírala sošky čarodějnic, které pro ni symbolizovaly svobodu, a sama se označovala za jednu z nich. Přitom její životní motto bylo: Čím víckrát dostaneš přes hubu, tím víc toho vydržíš! Ambivalentní vztah měla i s muži. Přestože celý život tvrdila, že heterosexuální muže nemusí, oni ji milovali a zbožňovali. Její vztah k mužům předurčily dvě zásadní události. První byl ne zcela vyjasněný vztah s otcem, kterého milovala, ale až ke konci života přiznala, že nezemřel na infarkt, jak se dlouho psalo, ale násilnou smrtí. Další osudovou křivdou bylo její znásilnění.
Byla ještě dítě
Jedna z nejkrásnějších hereček naší historie se narodila na Slovensku roku 1929 ve Veľkých Dravcích na Slovensku. Maminka byla výtvarnice a sochařka, otec český legionář. V roce 1938 byla rodina vyhnána nacionalisty do Čech. Když bylo Květě Fialové patnáct, přinesl jí konec války doživotní trauma. Na jaře 1945 krajem táhla sovětská armáda osvoboditelka. „Byli to dva mladí kluci, možná jen o chvilku starší, než jsem byla tenkrát já. U nás doma,“ popsala nejhorší chvíle v životě Tornádo Lou z filmu Limonádový Joe. „Bylo to hnusný. Ten jeden vytáhl revolver a přiložil mi ho ke spánku,“ popisuje hororové okamžiky s tím, že prý vůbec nevěděla, o co jde, co má dělat. „Vždyť jsem byla ještě dítě a on vlastně taky. Mohl kdykoliv zmáčknout. Jen si vybavuju, že mu z kapsy, když si stahoval kalhoty, vypadla malá keramická kachnička, kterou nám předtím ukradl v kuchyni a já jsem ji vzala a ze všech sil tiskla v ruce,“ vyprávěla herečka. Oba vojáky pak navíc před jejími zraky popravili. Tehdy prý její tatínek poprvé plakal.
Příliš mnoho sexu
Podle všeho totiž znásilnění zásadně ovlivnilo její vztah k mužům, i když ti po ní šíleli. I ona se ale dokázala zamilovat do nich, i když zpočátku neměla moc šťastnou ruku. Vždycky si vybrala někoho komplikovaného. Takže si s muži v životě vytrpěla své. Štěstí a klid našla až po boku režiséra Pavla Háši (†80), s nímž vydržela dlouhých 52 let až do jeho smrti. Herečka se nechala slyšet, že jejich svazek vydržel tak dlouho jen díky tomu, že se její manžel obětoval. Nikdy po ní nic nechtěl a údajně spolu měli sex, jen když se pokoušeli o dítě. Což se jim nakonec i poštěstilo, když se jim narodila dcera Zuzana (62). Květa o svém muži často říkala, že byl milující tatínek a manžel. A když byla v osmdesátých letech na bypassu srdce, psal jí nádherné dopisy, jaké si prý píší lidé, kteří jsou čerstvě zamilovaní.
Měli se prostě rádi
Herečka také o jejich vztahu často říkala, že to mohlo vypadat, že spolu nemají nic společného, až na to, že se měli rádi. A to bylo zásadní. Přesto se dost spekulovalo o tom, že Květa měla vždy blíž k ženám. Že právě díky režisérově jiné sexuální orientaci, kdy on měl slabost pro muže, byl pro ni jako partner snesitelný. „Jinak by s ní nikdo nevydržel,“ tvrdili zlí jazykové. Pravdou je, že tuto hypotézu svým způsobem potvrzovala i Fialová: „Pro nás bylo důležité, že si každý z nás zachoval svoji nezávislost. Byly sice výjimky, které jsme měli oba rádi, ale nebylo jich moc. Já hrozně ráda cestuji, muž byl spíš na tu chaloupku,“ popsala život s manželem. Na svoji dceru byli ale pyšní oba, i když pro Zuzku ten vztah jistě nebyl vždy snadný. Pavel Háša byl ale především muž, který dokázal respektovat složitou manželčinu osobnost.
