Večer se hlavně slavilo a za zvuků hudební skupiny EGES proběhla dražba pouťového koláče. V Těnovicích proběhly oslavy výročí založení hasičského sboru na pouťový den. Takže nechyběla tombola a dámská volenka.
Těnovice leží na okrese Plzeň – jih, dva a půl kilometru od Spáleného Poříčí. Dnes se v obci nachází známá Budhistická vesnice.
Vesnice Těnovice o sedmi lánech je poprvé zmíněna v roce 1360, kdy byla vlastněna bratry Ondřejem a knězem Zdeňkem. Ještě v předhusitské době byly Těnovice spojeny s Číčovem. Těnovické sídlo se stalo druhořadým a následně zaniklo. V 15. stoletím byly Těnovice poprvé krátce sloučeny se (Spáleným) Poříčím. Po smrti bratrů Jana a Ješka Pořičských z Dlouhé Vsi před rokem 1458 se o statek vedly spory a kolem roku 1510 ho získal Jan Číčovec z Číčova, který ho připojil zpět k Číčovu. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, roku 1583 Těnovice koupil Václav Karel ze Svárova. Svárovští zde zřejmě na místě původní tvrze postavili zámeček, zřídili dvůr a také založili špitál pro šest místních chudých.
Po třicetileté válce v Těnovicích k roku 1655 hospodařili tři sedláci a deset zahradníků. Po Svárovských získali Těnovice roku 1669 Hloškové ze Žampachu, od roku 1675 je drželi Engelové z Engelflussu. Roku 1721 je koupila hraběnka Anna Polyxena z Clary a Aldringen, rozené des Fours de Monte a Adinville, za 91 tisíc zlatých a připojila je definitivně ke Spálenému Poříčí. Zámek nebyl obýván a beze stopy zmizel. V polovině 18. století se zde připomíná dvanáct hospodářů a poměrně hodně řemeslníků: dva tkalci, krejčí, punčochář, panský sládek, bečvář, kovář, becí pastýř, podruh, mlynář, který měl v nájmu panský mlýn dále učitel, krčmář, a současně švec. V roce 1850 zde byl zřízen obecní úřad, do roku 1920 bylo osadou Těnovic Záluží.
Místní národní výbor tu byl ustaven po druhé světové válce, od roku 1960 spravoval i Lučiště, od roku 1964 také Hořehledy. V roce 1986 byl začleněn pod celek místní národní výbor Spálené Poříčí. Tento stav zůstal nezměněn i po roce 1990.
