Podvodný realitní obchod v praxi
Nejčastějším cílem útoků podvodníků jsou domy nebo pozemky s více dědici nebo v částečné exekuci. Podvodníci pak tomu z majitelů, který se ocitl v problémech, nebídnou rychlý odkup, naoko bez starostí, ovšem obvykle za zlomek skutečné hodnoty. A další postup? Nabídka ostatním spolumajitelům k odkoupení takto získaného podílu, samozřejmě však za násobně vyšší cenu. Tato praxe se masivněji začala rozmáhat až v posledních pěti letech, a to de facto v reakci na zrušení tzv. předkupního práva spoluvlastníků.
Pokud už se člověk v takové situaci ocitne, advokáti doporučují poškozeným, aby zahájili právní postup proti spekulantům. Jelikož mnohé nemovitosti vlastní celé rodiny po generace, soudy obvykle rozhodují v jejich prospěch. Podmínkou však je, aby spoluvlastníci měli finanční prostředky na vyplacení skutečné hodnoty podílu. Pokud prostředky nemají, spíš neuspějí. Ovšem právě na to, že zbytek rodiny nebudu mít peníze v hodnotě problematického podílu, spekulanti spoléhají. Následně tak podají na původní majitele žalobu a získat tak mohou dokonce i celý dům. Pomoci čelit těmto praktikám by pak měly chystané změny v nahlížení do katastru.
Mohlo by vás zajímat
Nekalé využití katastru nemovitostí
Online nahlížení do katastru nemovitostí je nejvyužívanější aplikací státní správy. Každý měsíc jej využijí stovky tisíc občanů. Prostřednictvím katastru lze snadno a bezplatně zjistit jméno a příjmení vlastníka nemovitosti a také jeho adresu, zpoplatněná verze navíc umožňuje vidět také rodné číslo. Zobrazení vlastníka je přitom chráněno jen přepsáním kódu. A to je podle odborníků na kyberbezpečnost překonaný způsob, který snadno překoná i umělá inteligence. Spekulanti pak takto data obvykle z katastrů ve velkém shromažďují. „Nejzajímavější jsou pro ně nemovitosti, kde je patrný nějaký exekuční zápis nebo jiný typ problému,“ vysvětlil realitní makléř Jakub Žižka.
Aktuálně pak také platí, že pokud vlastník nemovitosti zjistí, že data o jeho osobě byla využita k nevyžádanému oslovování, může se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů a iniciovat tak prošetření. Stejně tak má právo zjistit, kdo z registrovaných uživatelů katastru si údaje o něm prohlížel.
Ztotožnění jako nová podmínka
Přístup do katastru nemovitostí by ale nově neměl být anonymní. Katastrální úřad chce v rámci novely zákona prosadit, aby nahlížení do katastru bylo podmíněno prokázáním totožnosti. To by mohlo zabránit zneužívání osobních údajů vlastníků. Lepší ochranu by mělo přinést nahlížení přes identitu občana, třeba přes tu bankovní. Cílem je chránit identitu občana a také identifikovat ty uživatele, kteří databáze vytěžují právě skrze roboty. Ostatně, vytváření soukromých databází vlastníků bez jejich souhlasu je také důvodem chystané novely. Ta by mohla nabýt účinnosti na přelomu let 2026/2027. Snížit by se pak mohlo i hromadné zasílání dopisů se zájmem o odkup nemovitosti.
