Mince o dvou stranách
Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku došlo v Česku k vítanému ekonomickému oživení, které dokonce předčilo i očekávání analytiků. Při komplexním hodnocení ale ekonom Jan Bureš upozorňuje, že se jedná o příběh o dvou hlavních proměnných. „Na jedné straně stojí spotřeba domácností – lidé více utrácejí, nezaměstnanost je nízká a rostou reálné mzdy, to je dobrá zpráva. Špatná zpráva naopak je, že klesají investice a je slabá zahraniční poptávka. Příliš se tak nedaří průmyslu. To je negativní překvapení,“ shrnul přímo.
Zmiňovaný růst ovšem stojí zejména na spotřebě domácností, přičemž z hlediska reálné spotřeby lze hovořit stále ještě o úrovni před příchodem pandemie. Ačkoliv podle ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka v tomto ohledu prostor pro růst je (a to i ruku v ruce s růstem reálných mezd), do hry mohou negativně vstoupit tlaky ze zahraničí. „Vidíme problémy přicházející ze zahraničí. Je tu slabší poptávka z Německa, které se již třetí rok potácí v recesi, což ohrožuje některé zakázky. Uvidíme také, jak situaci promění celní války. Je možné, že některá cla budou minimálně dočasně zavedena, což by nás určitě poškozovalo,“ přiblížil.
Mohlo by vás zajímat
Nejistota na každém kroku
Odborníci se zároveň shodují, že dalším negativním faktorem je obecná nejistota, projevující se v několika rovinách. V prvé řadě lze hovořit o nejistotě obchodní, která je dána vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách, kdy lze zároveň hovořit o nejistotě ohledně pokračování volného obchodu. „Například případné zavedení cel v hodnotě 25 % na veškeré zboží vyvážené z Evropské unie do USA by bylo velkým šokem, který by nakonec poškodil obě strany. Byl by to velký problém pro část evropského průmyslu a znamenalo by to pomalejší restart evropských ekonomik. A důsledky by taková situace měla i na hospodářský růst v Česku,“ upřesnil Bureš.
Vedle toho ale svoji roli hraje i nejistota regulatorní. Značná část evropského průmyslu si totiž není jistá, jak moc tvrdé budou požadavky evropské zelené legislativy v dalších letech, což může investice oddalovat. Shoda panuje i v tom, že problematické je i geopolitické napětí, které zejména ve střední Evropě zvyšuje rizika investiční.
Další vývoj?
Další potenciál růstu tak ekonomové nakonec spatřují právě ve spotřebě domácností, a to i díky dalšímu růstu reálných mezd. Podle Křečka by pak obecně hospodářský růst Česka letos mohl zrychlit. „Domnívám se, že růst by měl letos začínat dvojkou. Doufám, že negativní vlivy nakonec nepřeváží a spotřeba domácností bude dominantním motorem naší ekonomiky,“ uzavřel.
