Zrychlené odpisy jako alternativa
Schillerová vysvětlila, že zrychlení odpisů by mělo konkrétní dopad na podporu hospodářského růstu a je pro stát finančně únosnější než přímé snížení daně. „Vítanější změnou by byly zrychlené odpisy, to by mělo dopad konkrétně na zrychlení hospodářského růstu,“ dodala ministryně. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) upřesnil, že tato opatření by mohla platit od roku 2028 a umožnila by firmám rychleji odepisovat investice, což by podpořilo modernizaci a rozvoj podnikání.
Ne u všech firem se ale efekt zrychlených odpisů projeví tak výrazně, jako by se projevilo snížení daně. Menší podniky často nemají dostatečný objem investic, aby z rychlejších odpisů měly významný přínos. Podnikatelské svazy a spolky přitom už připravují doporučení, které by firmám pomohlo odpisy využít co nejefektivněji.
Programové prohlášení vs. realita
Snížení daně bylo součástí programového prohlášení vlády, spolu se zrychlením odpisů. Schillerová zdůraznila, že splnění obou slibů by bylo příliš nákladné. Opozice i část veřejnosti kritizuje, že vláda něco naslibovala a nyní to neplní. Podle opozice si hnutí ANO bylo nákladů vědomo už v době, kdy snížení daně slibovalo, a přesto ho do programového prohlášení zahrnulo. Na druhou stranu právě opozice stávající vládu kvůli plánu tuto daň snižovat kritizovala kvůli její nákladnosti, takže nakonec toto rozhodnutí vítá.
Růst daně z 19 na 21 % prosadila před 2,5 lety vláda Petra Fialy, a proto je nynější snížení složitější. Koaliční SPD pak stále trvá na dodržení programového prohlášení. „Preferuji, aby se dodržovalo programové prohlášení vlády, kde je jasně napsáno, že chceme snížit daň z příjmu právnických osob,“ uvedl pro ČT Tomio Okamura.
Dopad na státní rozpočet
Inkaso z daně z příjmu právnických osob patří mezi nejvyšší příjmy státního rozpočtu, hned po příjmech ze sociálního pojištění a DPH. Daň z příjmu firem každoročně přináší desítky miliard korun, tedy více než činí příjmy ze zdanění fyzických osob. Jakékoli snížení sazby by proto výrazně ovlivnilo rozpočet.
Ministerstvo financí odhaduje, že snížení daně na 19 % by stálo ročně zhruba 20 miliard korun, které by zůstaly firmám. Tyto peníze by sice mohly podpořit investice a zaměstnanost, stát by však musel hledat kompenzaci jinde.
