Voltairova úvaha
Neznámá postava opravdu zemřela po dlouholetém žaláři roku 1703 v Bastile. Jako jeden z prvních, kdo se pokusil odhalit totožnost muže s maskou, byl Voltaire. Měl prý možnost hovořit s úředníky, kteří se na jeho uvěznění podíleli. Voltaire uvádí, že muž byl uvržen do žaláře v roce 1661. Měl přebývat v komfortní cele a personál měl nařízeno mu nic neodepřít. Velitel si údajně v jeho přítomnosti nikdy nesedl. Voltaire ukončil popis narážkou, která měla čtenáři napovědět: v té době v Evropě žádný význačný muž nezmizel. Z toho vyplývá, že navzdory jeho evidentně vysokému společenskému postavení se jeho existence tajila. Ve Voltairově době by bylo riskantní jeho identitu odhalit, přesto filozof naznačoval, že by muž s maskou mohl být sourozenec či dvojče Ludvíka XIV.
Žena se železnou maskou?
Jakmile Velká francouzská revoluce smetla monarchii, nikdo už nemusel být tak zdrženlivý jako Voltaire. Všichni začali přidávat barvité detaily. Ludvík XIV. ale neměl žádné dvojče, ani utajeného sourozence, přesto existuje mnoho různých verzí této varianty, každá s vlastními důmyslnými důkazy. Objevila se i zajímavá domněnka, že muž s maskou byla vlastně žena. Podle této hypotézy porodila královna Anna dceru, tu ale tajně nahradili malým chlapcem – budoucím Ludvíkem XIV. – aby byl zajištěn mužský dědic a nástupce trůnu.
Angličan
Roku 1768 francouzský dramatik Poullain de Saint-Foix prohlásil, že hovořil s lékařem, kterého v době jeho studií povolali do Bastily, aby pustil žilou záhadnému pacientovi, jehož tvář nesměl spatřit. Tento lékař, nyní již starý muž, Saint-Foxovi řekl, že vězeň měl výrazný anglický přízvuk.
Po tomto nespolehlivém svědectví se vyrojila celá řada anglických kandidátů na muže se železnou maskou. Šuškalo se, že by to mohl být Richard Cromwell, syn Olivera Cromwella. Je pravda, že Richard pobýval ve Francii po svém krátkém účinkování v úřadu anglického lorda protektora před nastolením vlády Karla II. Podle příběhu, který se začal šířit, byl Cromwell po příjezdu do Francie unesen agenty francouzského krále a odsouzen k doživotnímu nošení masky pro královraždu spáchanou jeho otcem. Richard ale ve skutečnosti žil nikým nerušen ve Francii a později se vrátil do Anglie, kde se v ústraní dožil velmi vysokého věku. Pouze skutečnost, že zmizel z veřejného života, mohla vést k domněnce, že byl mužem se železnou maskou.
Jaká je pravda?
Pravda je ale podle historiků taková, že existuje pouze jediný hodnověrný kandidát na muže s maskou, a nebyl to ani král, ani královský potomek. Jmenoval se Eustache Dauger (či Danger) a byl obyčejným služebným. Byl uvězněn v roce 1669, pravděpodobně v souvislosti s tajným vyjednáváním mezi Francií a Anglií ohledně spojenectví proti Holandsku. Podle jedné hypotézy byl kurýrem, který nosil zprávy přes Lamanšský průliv. Náhodou či záměrně viděl obsah jednoho tajného spisu, a proto byl uvězněn, aby nemohl nic prozradit.
Ve vězení v Pignerolu byla přijata zvláštní opatření, aby jeho tajemství nemohlo uniknout ven. Nezahrnovala ale železnou masku. Jediný, kdo mohl vstoupit do jeho cely, byl velitel věznice jménem Saint-Mars. Když ho v roce 1687 jmenovali velitelem jiného vězení, dostal příkaz vzít záhadného trestance s sebou. Saint-Mars věděl, že totožnost vězně vyvolává velkou zvědavost a uvědomil si, že když ji bude přiživovat, zvýší to jeho prestiž a důležitost. Během přesunu proto nechal vězni navléct helmu opatřenou hledím ze starého brnění.
Když byl v roce 1698 Saint-Mars ustanoven velitelem Bastily, opět vzal s sebou tohoto vězně, který tu roku 1703 – po 34 letech věznění – zemřel. Jeho osud byl smutný a nespravedlivý. Ale je tu důležitější fakt než totožnost muže, který nosí železnou masku: železná maska je dokonalou metaforou tyranie. Muž v železné masce je člověkem, jehož mysl byla uvězněna. Zároveň představuje ideální východisko pro dobrodružný příběh. Voltaire ho vyprávěl v následujícím století, jeho krajan Alexandr Dumas z něj o sto let později vytvořil mušketýrský román, který se stal podkladem filmového ztvárnění Hollywoodem. Muž se železnou maskou je zkrátka velké umělecké dílo – neměli bychom ale zapomenout, že za touto maskou byla reálná a velice nešťastná lidská bytost.
