Dnes je 28. 2. 2026 a svátek má Lumír
Reklama

Muž se železnou maskou – teorií o tom, kým vlastně byl, je mnoho – známe však pravdu?

Existence muže se železnou maskou je historická skutečnost, nikoliv výplod spisovatelovy fantazie. Hodně se diskutovalo o identitě záhadné osoby. V průběhu tří století po jeho úmrtí se vyrojily desítky teorií, které popisovaly, o koho šlo – a proč byl odsouzen k tak strašlivému trestu.

Voltairova úvaha

Neznámá postava opravdu zemřela po dlouholetém žaláři roku 1703 v Bastile. Jako jeden z prvních, kdo se pokusil odhalit totožnost muže s maskou, byl Voltaire. Měl prý možnost hovořit s úředníky, kteří se na jeho uvěznění podíleli. Voltaire uvádí, že muž byl uvržen do žaláře v roce 1661. Měl přebývat v komfortní cele a personál měl nařízeno mu nic neodepřít. Velitel si údajně v jeho přítomnosti nikdy nesedl. Voltaire ukončil popis narážkou, která měla čtenáři napovědět: v té době v Evropě žádný význačný muž nezmizel. Z toho vyplývá, že navzdory jeho evidentně vysokému společenskému postavení se jeho existence tajila. Ve Voltairově době by bylo riskantní jeho identitu odhalit, přesto filozof naznačoval, že by muž s maskou mohl být sourozenec či dvojče Ludvíka XIV.

Žena se železnou maskou?

Jakmile Velká francouzská revoluce smetla monarchii, nikdo už nemusel být tak zdrženlivý jako Voltaire. Všichni začali přidávat barvité detaily. Ludvík XIV. ale neměl žádné dvojče, ani utajeného sourozence, přesto existuje mnoho různých verzí této varianty, každá s vlastními důmyslnými důkazy. Objevila se i zajímavá domněnka, že muž s maskou byla vlastně žena. Podle této hypotézy porodila královna Anna dceru, tu ale tajně nahradili malým chlapcem  – budoucím Ludvíkem XIV. – aby byl zajištěn mužský dědic a nástupce trůnu.

Angličan

Roku 1768 francouzský dramatik Poullain de Saint-Foix prohlásil, že hovořil s lékařem, kterého v době jeho studií povolali do Bastily, aby pustil žilou záhadnému pacientovi, jehož tvář nesměl spatřit. Tento lékař, nyní již starý muž, Saint-Foxovi řekl, že vězeň měl výrazný anglický přízvuk.

Staňte se členy FB skupiny Život v Libereckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Po tomto nespolehlivém svědectví se vyrojila celá řada anglických kandidátů na muže se železnou maskou. Šuškalo se, že by to mohl být Richard Cromwell, syn Olivera Cromwella. Je pravda, že Richard pobýval ve Francii po svém krátkém účinkování v úřadu anglického lorda protektora před nastolením vlády Karla II. Podle příběhu, který se začal šířit, byl Cromwell po příjezdu do Francie unesen agenty francouzského krále a odsouzen k doživotnímu nošení masky pro královraždu spáchanou jeho otcem. Richard ale ve skutečnosti žil nikým nerušen ve Francii a později se vrátil do Anglie, kde se v ústraní dožil velmi vysokého věku. Pouze skutečnost, že zmizel z veřejného života, mohla vést k domněnce, že byl mužem se železnou maskou.

Jaká je pravda?

Pravda je ale podle historiků taková, že existuje pouze jediný hodnověrný kandidát na muže s maskou, a nebyl to ani král, ani královský potomek. Jmenoval se Eustache Dauger (či Danger) a byl obyčejným služebným. Byl uvězněn v roce 1669, pravděpodobně v souvislosti s tajným vyjednáváním mezi Francií a Anglií ohledně spojenectví proti Holandsku. Podle jedné hypotézy byl kurýrem, který nosil zprávy přes Lamanšský průliv. Náhodou či záměrně viděl obsah jednoho tajného spisu, a proto byl uvězněn, aby nemohl nic prozradit.

Ve vězení v Pignerolu byla přijata zvláštní opatření, aby jeho tajemství nemohlo uniknout ven. Nezahrnovala ale železnou masku. Jediný, kdo mohl vstoupit do jeho cely, byl velitel věznice jménem Saint-Mars. Když ho v roce 1687 jmenovali velitelem jiného vězení, dostal příkaz vzít záhadného trestance s sebou. Saint-Mars věděl, že totožnost vězně vyvolává velkou zvědavost a uvědomil si, že když ji bude přiživovat, zvýší to jeho prestiž a důležitost. Během přesunu proto nechal vězni navléct helmu opatřenou hledím ze starého brnění.

Když byl v roce 1698 Saint-Mars ustanoven velitelem Bastily, opět vzal s sebou tohoto vězně, který tu roku 1703 – po 34 letech věznění – zemřel. Jeho osud byl smutný a nespravedlivý. Ale je tu důležitější fakt než totožnost muže, který nosí železnou masku: železná maska je dokonalou metaforou tyranie. Muž v železné masce je člověkem, jehož mysl byla uvězněna. Zároveň představuje ideální východisko pro dobrodružný příběh. Voltaire ho vyprávěl v následujícím století, jeho krajan Alexandr Dumas z něj o sto let později vytvořil mušketýrský román, který se stal podkladem filmového ztvárnění Hollywoodem. Muž se železnou maskou je zkrátka velké umělecké dílo – neměli bychom ale zapomenout, že za touto maskou byla reálná a velice nešťastná lidská bytost.

Doporučujeme

Revue

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Příběh, který zní jako senzacechtivý mýtus, ale má pevné místo v lékařské historii. Peruánská dívka Lina Medina se v roce 1939 stala nejmladší potvrzenou matkou na světě — porodila v ...
Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Na první pohled drobná a téměř roztomilá. Ve skutečnosti ale patří k nejjedovatějším živočichům planety. Chobotnice kroužkovaná ukrývá v těle toxin, který dokáže během krátké chvíle zastavit dýchání – a ...
Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

V italské svatyni Campocavallo měl podle svědectví katolického historika obraz Madony měnit výraz i pohled. Šlo o optický klam, sílu víry, nebo nevysvětlitelný jev? Případ z konce 19. století dodnes ...
Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje české lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Česká ornitologická společnost (ČSO) vyhlásila ...
Prokleté hřbitovy Ameriky: Kdo bloudí po setmění mezi náhrobky?

Prokleté hřbitovy Ameriky: Kdo bloudí po setmění mezi náhrobky?

Dva hřbitovy na opačných koncích Spojených států spojuje pověst míst, kde se hranice mezi světem živých a mrtvých podivně stírá. V Connecticutu děsí návštěvníky přízrak muže s hákem, zatímco v ...
Opravy nemovitostí z dotací jsou ohroženy, lidé začnou stavět svépomocí

Opravy nemovitostí z dotací jsou ohroženy, lidé začnou stavět svépomocí

V posledních patnácti letech majitelé nemovitostí využili dotační tituly ze Státního fondu životního prostředí ČR. Program s názvem Nová zelená úsporám pomohl téměř milionu domácností k energetickým úsporám a kvalitnějšímu bydlení. V současné době ale ...
Osud plný bolesti i naděje: Jak skutečně žila autorka Babičky

Osud plný bolesti i naděje: Jak skutečně žila autorka Babičky

Život nejslavnější české spisovatelky 19. století je dodnes obestřen tajemstvím. Nejasný původ, nešťastné manželství, chudoba i osobní tragédie — a přesto vzniklo dílo, které se stalo symbolem domova a lidskosti. ...
Krásná a nebezpečná: Setkání s měchýřovkou může bolet

Krásná a nebezpečná: Setkání s měchýřovkou může bolet

Na první pohled vypadá jako medúza, ve skutečnosti jde o dokonale organizovanou kolonii. Měchýřovka portugalská patří k nejzajímavějším a zároveň nejobávanějším tvorům oceánů — její dlouhá chapadla dokážou ochromit kořist ...
Skutečný příběh Esther Coxové: Záhadný poltergeist jí vyhrožoval smrtí

Skutečný příběh Esther Coxové: Záhadný poltergeist jí vyhrožoval smrtí

V zapadlém kanadském městečku se na konci 19. století odehrál případ, který dodnes patří k nejznámějším poltergeistickým záhadám. Mladá žena, nevysvětlitelné úkazy a děsivé výhrůžky podepsané jménem „Bob“. Šlo o ...
Jak šípová žába získala svou smrtící pověst. Člověka dokáže zabít během minut

Jak šípová žába získala svou smrtící pověst. Člověka dokáže zabít během minut

Drobná, pestrobarevná a na první pohled téměř roztomilá. Šípová žába však patří mezi nejjedovatější tvory planety. Její barvy nejsou ozdobou, ale jasným varováním — a jed, který ukrývá v kůži, ...
Reklama