Budoucnost zemědělství? Být maximálně soběstační

Ve dvou blocích vystoupilo čtrnáct řečníků nejen z České republiky, ale i z dalších evropských zemí. Mezi nimi byli také čtyři poslanci Evropského parlamentu a dále také zástupci těch, kteří zajišťují českou zemědělskou produkci.

Úvodního slova se chopil stejně jako v předchozích ročnících MUDr. Ivan David, CSc., poslanec Evropského parlamentu a koordinátor ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Přál by si, aby se veřejnost podařilo přesvědčit, že potraviny nevznikají na regálech obchodních řetězců, ale od prvovýroby vede ke spotřebiteli dlouhá cesta.

„Budoucnost zemědělství v Evropské unii je velmi chmurná. Vedle dalšího zdražování musíme konstatovat i snížení potravinové bezpečnosti. Přetrvávají problémy s deformacemi cen a dumpingovými cenami v důsledku takzvaných evropských dotací – hlavně národních dotací v bohatších zemích Evropské unie, daňových úlev v Polsku a v dovozu ze zemí mimo Unii, kde nejsou uplatňovány stejně přísné nároky,“ předestřel v samém začátku konference.

Ve svém projevu se Ivan David zastavil také u myšlenky, že obchod jasně vítězí nad prvovýrobou a potravináři, protože maloobchodní řetězce zneužívají svoji absolutní dominanci a tlačí na snižování cen často pod úroveň výrobních nákladů.

K tomuto tématu se vyjádřila i členka Evropského hospodářského a sociálního výboru Jarmila Dubravská. Upozornila na to, že na farmu a ke zpracovateli se dostane jen třetina peněz, kterou zaplatí kupující. „Přemýšlejte, co kupujeme. Jestli je něco českého původu, opravdu tím podporujeme sami sebe,“ okomentovala.

Dopady Green Dealu

Další ránou pro těžce zkoušené zemědělce je pak podle poslance Davida nesmyslný projekt Green Deal. Tomuto tématu se ve svém příspěvku věnoval další řečník Zdeněk Jandejsek, generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov a člen představenstva Agrární komory ČR. „Green Deal je snůška přání, která nemají spočítaný ekonomický dopad. Z nesmyslného Zeleného údělu vychází i Strategický plán na roky 2023 až 2027. Řešením je zastavit jeho implementaci a plán přepracovat. Když k tomu nedojde, znamená to, že se u nás vyrábět nebude,“ varoval ve svém vystoupení Jandejsek.

Také Jan Veleba, bývalý prezident Agrární komory ČR, poznamenal, že je pro něj neomluvitelné, že Evropská komise nemá dopadové studie. Konkurenti pak budou čekat, až v Evropě dojde ke snížení produkce potravin a zvýšení jejich cen. Bude to pro ně příležitost. Další vystupující David Behenský, zástupce Svazu chemického průmyslu při České republice, se nechtěl stavět ke Green Dealu tak odmítavě. „Nicméně i myšlenky, které mají ušlechtilý cíl, mohou mít v praxi negativní dopady jak na chemický průmysl, tak zemědělství,“ shrnul. Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu, nákupu a výzkumu a vývoje ve společnosti Madeta, pak přímo vyzval k odvaze opustit stávající chybné rozhodnutí. „Když se objeví nové informace, přestaňme jezdit na mrtvém koni,“ sdělil.

Politická rozhodnutí a zemědělci

O potravinové soběstačnosti jako strategickém cíli na konferenci mluvila i Ilona Švihlíková, vedoucí katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. „Současná velmi nešťastná politika enormně zvýhodňuje malé firmy. Jejich úkolem je pěstovat regionální speciality a pečovat o místní tradice, ale určitě ne živit národ. Tato vláda poštvává zemědělce proti sobě a narušuje dosahování strategického cíle potravinové soběstačnosti,“ poznamenala. Podobně to vidí i Zdeněk Jandejsek. „Do zemědělství jde 58,7 miliardy korun, ale tyto prostředky neřeší fungování zemědělství, ale řeší motivaci voličů současné garnitury. Je potřeba ihned zrušit neopodstatněné podpory do extenzivních výrob nebo činností, kde se nevyrábí,“ nastínil.

Právě do debat o budoucnosti zemědělství by měli přispívat i ti, kteří zemědělskou produkci zajišťují. S tímto vystoupila předsedkyně představenstva společnosti Zemědělské družstvo Všestary a členka dozorčí rady Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. „Směřování evropského zemědělství je totiž mimořádně ovlivněné rozhodnutím politiků a úředníků, takže bohužel často dochází k rozhodování o nás bez nás,“ shrnula.

Jedním ze zahraničních účastníků byl zástupce generálního tajemníka frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu Sergio Garuzzo. Kriticky přistupuje k novému legislativnímu návrhu EU o snížení přípravků na ochranu rostlin na polovinu. Například nebere v úvahu rozdílnost plodin a klimatických podmínek, cíle návrhu penalizují větší státy a celkově se neohlíží na skutečnou prospěšnost potravin. „Uvidíme, co se stane, ale teď jsou na řadě legislátoři, aby jednali a tento návrh vylepšili,“ zakončil.

Účastníci konference Budoucnost evropského zemědělství 2022 a jejich příspěvky:

MUDr. Ivan David, CSc. – úvodní slovo
Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. – České zemědělství a potravinářství v době Zeleného údělu
Mgr. et Mgr. David Behenský – Vliv politiky Green Deal a současné energetické krize na dostupnost hnojiv v EU
Ing. Svatopluk Müller – České zemědělství na rozcestí
Ing. Jan Veleba – Otázky sociologie zemědělství a venkova České republiky v kontextu Evropské unie
doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. – Potravinová soběstačnost jako strategický cíl
Gilles Lebreton – Jednou z priorit je zajištění naší potravinové bezpečnosti
Angelo Ciocca – Nutri-score: systém označování potravin
Elena Lizzi – Chráněná zeměpisná označení
Ing. Jan Teplý, MBA – Perspektivy a ohrožení evropského mlékárenství
Sergio Garuzzo – Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin: nový legislativní návrh EU
Ing. Monika Nebeská – Aktuální situace v zelinářství ČR
Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD. – Budeme jíst v České republice české maso?
Sieta van Keimpema – Krize v Nizozemsku

Záznamy vystoupení jednotlivých řečníků z letošní i předchozích konferencí naleznete na YouTube kanálu pod názvem „Konference Budoucnost evropského zemědělství“