Jak se nyní ukazuje, právě covid-19 je v Česku skutečně nejčastější nemocí z povolání. Jak totiž naznačují data hygieniků, ti za loňský rok přijali více jak 7 tisíc hlášení o nemoci z povolání a u 90 % se jednalo právě o covid-19. V případě, že posudkoví lékaři nárok žadatelů potvrdí – a potvrdí se tedy, že dotyční se skutečně nakazili v zaměstnání – vznikne jim nárok na vyplacení odškodného, a to až 3 roky zpětně. Těm, kteří se nakazili covidem-19 hned na počátku pandemie, ale na podání žádosti zbývá již jen několik málo dní.
Jak se posuzuje nárok na kompenzaci?
To, zda je žádost o kompenzaci oprávněná, a tedy se mj. skutečně jedná o nemoc z povolání, posuzují lékaři se speciálním povolením uděleným ministerstvem zdravotnictví. Posuzují délku trvání onemocnění, to, zda byla třeba hospitalizace apod. Výsledkem je pak bodové hodnocení – čím víc bodů je žadateli uděleno, tím vyšší kompenzaci získá. Zvlášť jsou hodnoceny i dlouhodobé následky, které mohou člověku bránit v práci či společenském uplatnění. Kompenzace jsou pak dle slov Vladimíra Koblížka z LF UK v Hradci Králové přiznávány lidem, jimž onemocnění znemožňuje další práci. „Jsou to většinou pacienti, kteří trpěli těžkým průběhem covidu, leželi na JIP a třeba i potřebovali plicní ventilaci. Mají např. nepochybně poškozenou plíci a je to vidět na CT. To jsou případy, kdy si jsou ti posudkáři jisti, a pak rozdělují kompenzace,“ vysvětlil.
Je přitom třeba rozlišovat mezi dlouhodobými následky covidu, s nimiž se dle dat Světové zdravotnické organizace potýká až 20 % všech, kdo onemocnění prodělali, a tzv. postcovidem. Právě postcovid má sice celou řadu příznaků, které však nikdy nelze prodělané covidové infekci se stoprocentní jistotou přičítat. Příznaků post-covid syndromu přitom existuje několik stovek a nejčastějšími z nich jsou únava, bolesti hlavy, poruchy spánku nebo dušnost. Kromě toho se dle Koblížka může jednat o bušení srdce, výkyvy tlaku, ale třeba i problémy psychické.
Onemocnění bez jasné diagnostiky i léku
Post-covid je ale i tak stále relativně nezmapovaný problém. Nejenže neexistuje žádná jeho spolehlivá diagnostika, ale dostupný není ani žádný efektivní lék. Lékaři se zároveň potýkají s obtížným odlišováním příznaků post-covidu od potenciálních jiných nemocí. „V případě postcovidových obtíží máme nezřídka pochybnosti, zda se skutečně jedná o post-covid, nebo ne. Nikdy si totiž nemůžeme být jistí, že pacient netrpí nějakou jinou nemocí. Proto musíme být velmi obezřetní,“ uvedl tak Koblížek.
Postcovidem přitom např. dle rozsáhlých studií z USA či Izraele trpí až několik desítek procent pacientů, kteří onemocnění covidem-19 prodělali. Někteří odborníci jsou ale vůči tak vysokým číslům přece jen skeptičtí. Jelikož se ale související problémy týkají skutečně masivního počtu lidí, řada léků je nyní ve fázi klinického testování.
