Pracujete „na dohodu“? Pak se vás dotknou změny, které vláda chystá. V čem?

Jak je to dnes?

Dnes je dohoda o provedení práce omezena tím, že rozsah odváděné činnosti nesmí v jednom kalendářním roce překročit 300 hodin pro jednoho zaměstnavatel. Pokud si „dohodář“ měsíčně vydělá do 10 000 Kč, žádné odvody on a ani jeho zaměstnavatel hradit nemusí, dojde pouze ke stržení srážkové daně ve výši 15 %. Pokud výdělek hranici 10 000 Kč překročí, pak je třeba vedle 15% daně uhradit 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění. V případě dohody o pracovní činnosti je stanoven maximální počet odpracovaných hodin v každém týdnu, a to 20. Odvody nejsou hrazeny, pokud výdělek činí maximálně 3 999 Kč/měs. A opět je odváděna jen 15% srážková daň. Pokud výdělek danou hranici překročí, i v tomto případě je třeba hradit také odvody.

Zásadní úprava, která přinese jen problémy?

Aktuální novela zákoníku práce v mnohém reaguje na požadavky evropské směrnice pracovního práva. V souvislosti s dohodami by tak nově měly být všechny evidovány a má také dojít ke změnám částky, do níž se z příjmu plynoucího práce z dohody neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Pokud bude mít člověk uzavřenou jednu dohodu o provedení práce, bude limitem pro odvody 25 % průměrné měsíční mzdy, v případě více souběžných dohod to pak bude procent 40. Ovšem vzhledem k odvádění pojistného pak pracovníkům vznikne také nárok na dovolenou či její proplacení. „Lidé budou mít na dovolenou či její proplacení nárok tehdy, pokud práci na dohodu budou vykonávat minimálně po dobu 28 dní,“ uvedl v dané souvislosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

V čem je potíž?

V základu by bylo možné říci, že pro samotné zaměstnance budou změny spíše výhodné – ostatně, cílem celé novelizace je posílení jejich práv. Zaváděním nových pravidel na druhou stranu stoupne administrativní zátěž kladená na zaměstnavatele (ti by mj. měli nově předem sestavit rozvrh týdenní pracovní doby pro každého dohodáře) a dle odpůrců chystané novely ohrozí i chod nemocnic a sociálních služeb. Právě v těchto oborech totiž působí velké množství lidí, kteří pracují na dohodu. Konkrétně v případě zdravotnické pohotovostní služby je její poskytování pokryto lidmi, kteří pracujíc na dohodu o pracovní činnosti až ze dvou třetin – změny by tak mohly přinést nejen nový mzdový náklad pro zaměstnavatele, ale také možný výpadek pracovních sil kvůli čerpání povinné dovolené. Pro poskytovatele sociálních a zdravotnických služeb to bude zase znamenat zejména další náklady spojené s různými příplatky (práce v noci, o svátcích, víkendech)

Pokud novelu zákoníku práce vláda schválí, měla by nabýt účinnosti k 1. 1. 2024. Napříč koalicí však zatím na plánovaných změnách nepanuje zrovna shoda.

Témata článku