Nezaměstnanost v Česku mírně stoupla, mladí lidé ale pracovat nechtějí

Růst nezaměstnanosti? Typický letní jev

Nezaměstnanost v Česku stoupla konkrétně o desetinu procentního bodu a dle dat Úřadu práce se jedná se o první nárůst po čtyřech měsících. V meziročním srovnání nezaměstnanost stoupla o dvě desetiny procentního bodu. Lidí bez práce tedy přibylo, nezaměstnanost se však zvedla velmi mírně. Na úřadech práce je nyní zapsáno na 259 tisíc uchazečů o práci, což je o 9 tisíc více než v červnu. „U nás existuje nejméně 300 tisíc reálně neobsazených pozic. Je to zvláštnost České republiky. Přestože tu je zaměstnaných více než 100 tisíc běženců z Ukrajiny, česká ekonomika funguje pod svým potenciálem,“ shrnul pak Ladislav Minčič, tajemník úřadu Hospodářské komory ČR.

Podle ekonoma Radomíra Jáče  červencová statistika jen potvrzuje, že míra nezaměstnanosti se drží velmi nízko, a to navzdory tomu, že česká ekonomika prošla mírnou recesí. „Samotný nárůst nezaměstnanosti vykázaný za červenec je nejen nižší, než čekal trh, ale je skutečně velmi typický. Je to sezónní jev, kdy v létě firmy méně najímají nové pracovníky, navíc se do evidencí Úřadu práce zapisují mnozí pracovníci ze školství,“ doplnil také.  V evropském srovnání přitom česká nezaměstnanost patří mezi nejnižší. Podle dat Eurostatu se tak Česko společně s Polskem řadí na druhou příčku hned za Maltou. Naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti je nyní ve Španělsku. „Je povzbudivé, že se nezaměstnanost v České republice stále drží na velmi nízké úrovni. Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie,“ shrnul pak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kde schází nejvíce pracovníků?

Jak data úřadů práce ukazují, nejvíce scházejí pracovníci na nekvalifikovaných pozicích, nedostatek je ale i těch s různými odbornými specializacemi. Scházejí tedy lidé ve výrobě, řemeslníci, kuchaři, řidiči. Personální problémy jsou i napříč sezónními pracemi – ve stavebnictví, v cestovním ruchu či zemědělství. Právě v zemědělství pak chce pracovat jen minimum lidí, zaměstnavatelé se tak potýkají s nedostatkem uchazečů na různé manuální práce, chybí např. krmiči, dojiči, ale i traktoristé. Podle analytiků je v tomto případě problémem, že mladí lidé se do manuálních profesí příliš zapojovat nechtějí, a tak je problém příslušná místa obsadit. Ačkoliv v těchto případech často pomáhají cizinci, zaměstnavatelé již nyní upozorňují, že po odchodu stávajících zaměstnanců do důchodu bude velmi komplikované najít za ně náhradu.

Témata článku