Počty zadržených migrantů loni významně klesly. Kontroly na hranicích ale stále trvají

Pozitivní migrační trend

V prvé řadě, a to je třeba zdůraznit, i když Česko zejména v roce 2022, ale i loni, čelilo velkému náporu migrantů, drtivá většina z nich na našem území neplánovala zůstat. Česko totiž platí za víceméně tranzitní zemi, přes niž většina migrantů (aktuálně převážně Syřanů) míří do německého Saska a Bavorska. Tomu pak odpovídají i nejvytíženější části Česka z hlediska nutnosti hraničních kontrol. „Nejvytíženější jsou útvary v Jihomoravském kraji, kudy vede nejfrekventovanější migrační trasa přes Česko až do Německa. Zatížen je i Zlínský a Moravskoslezský kraj, jelikož převaděči se vždy snaží reagovat na nově zavedená opatření,“ shrnul tak situaci plk. Aleš Benedikt, ředitel Ředitelství služby cizinecké policie. Dle jeho slov je ale nesporným faktem, že migrace poklesla – a významný podíl na tom mají právě kontroly na vnitřních hranicích států EU, zejména států střední Evropy, a také akce srbské policie v rámci jejího působení u hranic s Maďarskem.

Pokles migrace – rostoucí agresivita

Ačkoliv lze přivítat, že migrace poklesla, dle informací policie se ve srovnání s rokem 2022 loni objevil nový fenomén. Převaděči začali využívat spíše středně velká, velká až nákladní vozidla a kamiony – a tento způsob přepravy je provázen také zvýšenou agresivitou převaděčů. Ti se dle slov Benedikta snaží policii vyhýbat a nezřídka vše končí např. dopravními nehodami.

Kontroly na hranicích se Slovenskem

Právě v souvislosti s nejvytíženější migrační trasou byly také v říjnu loňského roku zavedeny kontroly na hranicích se Slovenskem. Každý den na jednotlivých přechodech slouží kolem 180 policistů a hranice od počátku kontrol nedovolili překročit více jak 1100 cizincům, kteří nesplňovali podmínky vstupu nebo pobytu. Zavedené kontroly mají trvat minimálně do 2. 2. 2024, lze ale spíše očekávat jejich prodloužení. „Bude záležet na postoji dalších zemí, v zimě se migranti sice příliš na cesty nevydávají, ale další řešení bude třeba na jaře, až se migrace rozjede,“ upřesnil Martin Exner, člen Výboru pro evropské záležitosti (STAN). Podle poslance Martina Majora (ODS), který je zároveň členem Bezpečnostního výboru, by ale Česko ani kontroly ukončit samo od sebe nemělo. Je totiž třeba spolupráce s okolními státy tak, aby ukončení kontrol na jedné straně nevedlo k nárůstu migrace na straně druhé.

Evropě se brzdit migraci nedaří

I když je zřejmé, že do budoucna bude třeba komplexní řešení celé problematiky, a to napříč Evropou, shoda na jeho podobě zatím nepanuje. Přitom migrační tlak na Evropu stále roste (a loni byl nakonec o 17 % vyšší než v roce 2022). Na celoevropské úrovni se na toto téma již jedná devátým rokem, ale bez úspěchu. Podle Majora je problémem to, že členských států je hodně a každý má svou vlastní představu o migrační politice. „My jsme dlouhodobě proti jakékoliv solidaritě, ale je třeba najít konsenzus na celoevropské úrovni. Dokud nebude jeden společný názor, tak budeme čelit silnému náporu migrace stále,“ shrnul. Do jisté míry pomoci by ale mohla nová Dohoda o migraci z konce loňského roku, na níž se dohodli zástupci Rady EU, Komise a Evropského parlamentu.

Témata článku