Nová definice znásilnění počítá s tím, že „ne“ je „ne“. Zvýšení počtů hlášení obětí se ale stejně nečeká

Jak se definice znásilnění změní?

Aktuálně trestní zákon popisuje znásilnění pouze jako situaci, kdy pachatel použil k vynucení sexu násilí nebo jím oběti vyhrožoval. To by se ale již od příštího roku mělo změnit – hlavním principem má být teze, že „ne“ jednoduše znamená „ne“. Trestná má být tedy soulož, s níž oběť nesouhlasí, a tento nesouhlas vyjádří jakýmkoliv způsobem – nejen slovy, ale např. i gestem, výrazem. Zda nesouhlas byl, či nebyl vyjádřen, se sice bude před soudem prokazovat obtížně, ale jak se shodli experti, i dnes v těchto případech obvykle stojí tvrzení proti tvrzení. „Těžiště bude ve výpovědích těchto dvou osob, stejně jako ve znaleckých zkoumáních. Důležitý bude také výslech blízkých osob, protože velmi často i před samotným oznámením o tom pachatel nebo poškozený komunikuje s někým blízkým,“ shrnul tak advokát Lukáš Duffek, který se specializuje na trestní právo.

Sporná definice bezbrannosti

Novela má pokrývat i případy tzv. zamrznutí, tedy situace, kdy člověk odpor z řady příčin nedokáže dát najevo. V zákoně by tak v této souvislosti měla přibýt také definice bezbrannosti. Ta se má vztahovat k situacím, kdy oběť nesouhlas vyjádřit nedokázala např. kvůli leknutí, stresu, vlivu alkoholu. To je sice dle slov místopředsedy Vrchního soudu v Praze Jana Sváčka trestáno i nyní, zákon se však o těchto situacích explicitně nezmiňuje. „Zamrznutí se v některých případech již postihuje, pro policii je ale lepší, když je ta definice bezbrannosti upravena přímo v trestním zákoníku,“ dodal pak Jaroslav Hrabálek z Policejního prezidia ČR.

V souvislosti s definicí bezbrannosti se řeší také její automatická hranice, která by nově měla být stanovena na 12 let věku. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) je právě hranice 12 let tou, „do kdy se na děti nesahá“ a takové jednání musí být klasifikováno jako znásilnění a trestáno až 15 lety vězení. U dětí mezi 12-15 by se mělo zkoumat, zda byl styk dobrovolný, nebo ne, a došlo ke znásilnění, nebo mírnějšímu pohlavnímu zneužití. Na tomto pak shoda zatím nepanuje. Různí se i pohledy odborníků.

Bude více hlášených znásilnění?

I když by se mohlo zdát, že tato připravovaná legislativa by mohla přispět k tomu, aby se více obětí odhodlalo tyto činy hlásit, odborníci žádný nárůst hlášených znásilnění nečekají. A to ani v případě falešných obvinění. Jedním z důvodů, proč se oběti znásilnění na policii příliš často neobrací, je samotná náročnost trestního řízení – a nutnost traumatický zážitek mnohokrát popisovat. Podoba trestního řízení je ale dána procesními předpisy, které ani plánovaná novela nijak nezmění. Pomoci by tedy mohl jedině nový trestní řád. Na něm však ministerstvo spravedlnosti pracuje již od roku 2014, kdy přesně bude hotová jeho finální verze, stále není známo.

Kdy změna vstoupí v platnost?

Novou definicí znásilnění se nyní zabývá sněmovní ústavně-právní výbor, který má vymezen čas 30 dní. Po jeho uplynutí budou moci poslanci předložit pozměňovací návrhy (např. hnutí ANO zvažuje úpravy trestních sazeb). Definitivní schválení změny parlamentem i prezidentem tedy ještě potrvá, i proto lze očekávat, že v platnost nová legislativa vstoupí až v roce 2025.

Témata článku

Doporučujeme