MPSV dokončilo reformu penzí. Jasno je i v tom, koho se budou týkat předčasné penze bez postihu

Kdo bude moci do předčasné penze?

Předčasně do důchodu bude moci bez postihu (tedy krácení penze) dle pátečního vyjádření ministra Jurečky okolo 118 tisíc lidí, kteří působí v náročných profesích definovaných příslušnými předpisy. Jednat se bude o všechny pracovníky z tzv. 4. kategorie a část pracovníků kategorie 3. Obecně se výjimka bude týkat profesí, kde pracovníci čelí významné fyzické zátěži, silným vibracím, chladu či teplu. V případě vybraných zaměstnanců (např. skláři, horníci, ale i zdravotní sestry apod.) pak pro možnost předčasného důchodu bez krácení výše penze bude klíčový počet odpracovaných směn.

„Přistupujeme k tomu tak, že se díváme na to konkrétní riziko a také na to, zda před ním můžeme toho člověka chránit kompenzačními pomůckami, aby se eliminoval dopad na jeho zdraví,“ uvedl Jurečka. Ministr také ubezpečil, že v zákoně bude otevřená možnost výčet náročných profesí rozšířit, a to skrze nařízení vlády. „Pokud se v budoucnu prokáže po vyhodnocení dalších rizik, že mají vliv na lidské zdraví a neumíme před nimi toho člověka chránit, tak bude tento výčet rozšířen,“ shrnul.

Řada výhrad ze všech stran

O případných změnách je Jurečka ochotný jednat s opozicí, ta má ale k návrhu řadu výhrad. Např. zástupci SPD upozorňují na nezahrnutí psychické zátěže, proti níž žádné kompenzační pomůcky užít nelze. Nespokojenost ale s Jurečkovým návrhem vyjádřily i odbory – ty požadovaly zahrnutí většího okruhu osob, resp. i celé 3. kategorie. V takovém případě by se ale možnost předčasného odchodu do penze bez postihu týkala násobně většího počtu osob, a to až 450 tisíc. „Když se podíváte na ty parametry, o kolik by ten člověk pracující v náročné profesi mohl jít dříve do důchodu, a když k tomu zvýšíme obecnou hranici odchodu do důchodu, tak to si moc nepomůžeme,“ shrnul Rostislav Palička, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Výhrady mají i zaměstnavatelé, dle nichž chybí analýzy, jaký bude mít změna vliv na trh práce a na jednotlivé obory.

A co dál?

Plán na další kroky v rámci důchodové reformy zahrnuje také posunování důchodového věku nad doposud zastropovanou hranici 64 let, a to dle doby dožití. „Princip stojí na tom, abychom garantovali v průměru každému populačnímu ročníku, že jeho odhad doby a čerpání důchodu by měla být 21,5 roku,“ uvedl v této souvislosti Jurečka. Na základě doby dožití tak bude 21,5 roku odečteno, a tak bude stanovena hranice věku odchodu do důchodu. Lidé se ho dozvědí minimálně 15 let předem, tedy v době, kdy se daný ročník bude dožívat 50 let věku.

Součástí reformy je dále i snižování výpočtu nových penzí, stanovení minimálního důchodu ve výši pětiny průměrné mzdy, dále zahrnutí fiktivního výdělku ve výši průměrné mzdy za dobu péče o děti a blízké, sdílení odvodů pro určení výše penze v případě manželů a v neposlední řadě také odpuštění sociálních odvodů těm, kteří ač jsou v důchodu, stále pracují (penze jim však již nebude dále zvyšována). Sněmovna by pak o finální podobě reformy měla rozhodnout do konce července.

Témata článku