Novela zákoníku práce má změnit délku zkušební doby i podmínky výpovědi. Komu pomůže?

Co vše by novela měla změnit?

Novela zákoníku práce, která již prošla schválením vlády, je označovaná také jako tzv. „flexinovela“, což naznačuje, jaký je její hlavní záměr: zvýšit flexibilitu těch, kdo se na trhu práce pohybují. Novela tedy mj. obsahuje prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce (v případě vedoucích pozic dokonce z šesti měsíců na osm), změny pravidel týkajících se výpovědní lhůty, ale také úpravu podmínek pro rodiče vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené. Stranou nezůstávají ani nové podmínky pro brigádníky.

Podle tajemnice Sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory, Kateřiny Kozákové, ale budou plánované změny spíše jen rozšiřovat stávající právní rámec. „Vše bude o dohodě. Když zaměstnavatel navrhne zaměstnanci čtyřměsíční zkušební období a ten by nesouhlasil, musí se domluvit,“ shrnula s tím, že Hospodářská komora doufá v to, že celkově přinese novela pozitivní výsledky. Nutno dodat, že ale např. k tomu, aby mělo smysl držet rodičům na rodičovské dovolené původní post do dvou let věku dítěte, bude nezbytné ještě prosazení novely o dětských skupinách.

Novela v praxi

Podle analytika pracovního trhu, Tomáše Ervína Dombrovského, pak např. 4měsíční zkušební doba bude přínosem spíše pro zaměstnavatele. Ti dle jeho slov získají větší časové možnosti pro zjištění, zda se zaměstnanec na pozici hodí, budou mít také prostor pro případně zaučení. „Je to opatření, které zaměstnavatelům může pomoci, ale na straně zaměstnanců může naopak mírně zvýšit nejistotu,“ dodal Dombrovský.

Co se týká změny výpovědní doby, jejíž dvouměsíční odpočet by měl nově započít v den, kdy bude výpověď doručena, i ta může být dvojsečná. Tato technická změna může být ku prospěchu těm zaměstnancům, kteří již novou práci mají – a mohou tak do ní nastoupit rychleji. Ovšem těm, kteří nově zaměstnání nemají, se naopak zkrátí čas pro jeho hledání. „To nakonec může dopadnout tak, že ti lidé budou čelit výpadku příjmu. Ne každý má pro podobné situace adekvátní finanční rezervy,“ komentoval Dombrovský.

Výpověď bez udání důvodu padá pod stůl?

V souvislosti s pojednávanou novelou byla hojně diskutována i relativně kontroverzní výpověď bez udání důvodu. Tu pak ve vládní koalici prosazují zejména zástupci ODS a TOP 09. Novela ji ale (minimálně zatím) neobsahuje (byť by mohla být zahrnuta do pozměňovacího návrhu). Podle Dombrovského ale zrovna tento krok zamrzlý pracovní trh nijak nerozhýbe. „My na českém pracovním trhu řešíme především strnulost na straně zaměstnanců, kterým se do dobrovolných změn práce nechce. Nedávají výpovědi. Nehlásí se na jiné pozice. Málokdo si může dovolit krátkodobou nezaměstnanost třeba kvůli rekvalifikaci,“ vysvětlil.

Dle jeho slov by naopak bylo třeba kompletně redesignovat podporu v nezaměstnanosti. Ta by měla odpovídat potřebám těch, kteří procházejí krátkodobou nezaměstnaností kvůli změně práce, aby dosáhli na lepší pozice apod. „Kdyby se povedlo podporu v nezaměstnanosti výrazně zkvalitnit, a to tak, aby i to plnění bylo adekvátní, zvýšilo by to důvěru lidí v to, že změna práce z vlastní vůle má smysl. Také by je to motivovalo k tomu, aby vyjednávali o svých pracovních podmínkách,“ uzavřel.

Témata článku