Debata o reformě důchodů pokračuje, vláda přišla s novým věkovým „stropem“ pro odchod do penze

Systém je třeba změnit – ale jak?

Důchodový systém je v jistém slova smyslu černá díra na peníze – nepřitéká do něj totiž dostatek peněz, které jsou na výplaty důchodů třeba, a tak postupně vzniká stále vyšší schodek. Je tedy jasné, že změna je nezbytná. V opačném případě je celý systém (i vzhledem k predikcím demografického vývoje a postupně stárnoucí populaci) do budoucna neudržitelný. Na nutnosti provedení konkrétních změn (především tedy navýšení věku odchodu do důchodu a zpomalení růstu vyplácených penzí) se shodují nejen ekonomové a koaliční poslanci, ale i demografové. Právě ti ale stojí za jednou z nedávných změn v plánované reformě. Ta původně počítala s tím, že důchodový věk počínaje rokem 2030 poroste každý rok o dva měsíce. Česká demografická společnost ale navrhla, že bude vhodnější, aby se tempo růstu zpomalilo na jeden měsíc každý rok.

„Na první pohled se to možná nezdá, ale je to výrazný rozdíl. I já to na jednu stranu vítám. Samozřejmě musím dodat, že nikdo nezvyšuje věk odchodu do důchodu jen proto, aby lidé jednoduše šli do důchodu později. Cílem je, aby měli nějakou realistickou vizi příjmů a výdajů v důchodovém systému,“ komentoval tak změnu ekonom Petr Janský, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Když se ale budeme dožívat vyššího věku, samozřejmě bychom měli jít do důchodu později. Tato kompromisní varianta je ale i tak snahou o to udělat důchodový systém udržitelnější,“ doplnil.

Tenká červená linie? Věkový „strop“

V současné chvíli je maximální věk pro odchod do důchodu „zastropován“ na hranici 65 let. A tento pomyslný limit platí až do roku 2030. Právě počínaje čtvrtým desetiletím by ale mělo dojít k jeho postupnému navyšování. Ať už to bude o měsíc, či dva každý rok, doposud nebylo jasné, jak dlouho bude tento princip aplikován. Horní hranici věku odchodu do důchodu totiž reforma neobsáhla. Nyní ale vládní poslanci přišli s hranicí 67 let. Dnešní pětatřicátníci a také všichni ti, co jsou mladší, by tedy do penze měli zamířit nejpozději v 67 letech. „Téma věku odchodu do důchodu je pro veřejnost stále extrémně citlivé. Proto chceme předejít úvahám a spekulacím, jak by mohl růst třeba do nekonečna,“ shrnul místopředseda poslaneckého kubu STAN Viktor Vojtko.

Opozice stále proti

I když vládní koalice je evidentně docela otevřená diskusi a možným změnám v celé plánované reformě, opozice na jakékoliv vyjednávání odmítá přistoupit. Během včerejšího druhého čtení příslušného návrhu tak z obou opozičních stran zaznívala převážně kritika. Tomio Okamura (SPD) opětovně navrhl zamítnutí celé důchodové reformy, podobně kritický byl i předseda hnutí ANO, Andrej Babiš. Ten i sám uvedl, že záměrně obstruuje. V rámci svého více jak tříhodinového projevu mj. prohlásil, že udělá vše pro to, aby přijetí reformy zabránil.

Opozičním „receptem“ na kolabující důchodový systém je pak podpora růstu ekonomiky, růstu porodnosti a také dalšího důchodového pilíře. Díky tomu by pak peněž na důchody mělo být údajně dost. Ekonom Janský v dané souvislosti dodal, že to jsou jistě smysluplné návrhy, které lze však v rovině reálnosti srovnat se setkáním s jednorožcem.

Témata článku