Změny v dohodách o provedení práce vláda přehodnotila. Od původního plánu ustupuje

Nový přísun peněz do státní kasy? Ani ne

Získat dvě miliardy ročně na novém pojistném – to byl plánovaný záměr MPSV, které chtělo zavést vyšší odvody v případě dohod o provedení práce. Nyní totiž platí, že lidé pracující na dohodu mohou mít těchto dohod více – a pokud ani jedna z nich nepřesáhne ziskem 10 tisíc měsíčně, sami hradí jen srážkovou daň ve výši 15 %, nikoliv však sociální a zdravotní pojištění. Vládní představitelé tak nabyli pocitu, že ti, kteří si vydělávají právě v rámci souběhu více dohod, by měli od určitého limitu začít odvádět platby i na zmiňovaná pojištění.

Nová hranice pro odvod pojistného se měla odvíjet od průměrné mzdy a měla činit 11 tisíc. Naopak od odvodů měli být osvobozeni jen ti, kteří by si u jednoho zaměstnavatele vydělali pouze do 25 % průměrné mzdy a jejichž výdělek u všech zaměstnavatelů by nepřekročil 40 % průměrné mzdy. Jenže jak se ukázalo, těch, u nichž k souběhu dohod dochází, je v Česku minimum. Dle dat pracuje v Česku na dohodu na 850 tisíc lidí, kteří mají celkově uzavřeno něco málo přes milion dohod. Ovšem na dvě a více dohod v souběhu pracuje přibližně jen šest tisíc lidí – a právě jich se plánované změny měly týkat. „Nastavení, které jsme připravili od ledna 2025, není optimální. Proto budu navrhovat, abychom vrátili to, co platí doposud, kdy se pojistné odvádí až z dohody nad 10 tisíc korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vzhledem k tomu, že změny ve výši limitu opozice kritizovala, tak její zástupci nyní současný krok vlády vítají. Kritizují však i změny, které již proběhly a týkají se povinné registrace „dohodářů“.

Nikdo nic neví

Právě od července v rámci změn a zvýšení transparentnosti v oblasti dohod o provedení práce (DPP) musejí všechny firmy uzavřené DPP centrálně registrovat. Tento úkon je dle opozice pouze zbytečnou byrokratizací. A pravdou je, že sami úředníci si s novinkou sami často nevědí rady a zaměstnavatelům v mnoha ohledech ani nedokáží poradit, jak se v novém systému zorientovat.

Jediným krokem v oblasti DPP, který by byl dle odborníků přínosem, by pak mělo být řešení situace, kdy mají lidé u svého zaměstnavatele vedle pracovní smlouvy uzavřenou také dohodu o provedení práce, těchto případů je v Česku okolo 140 tisíc. Firmy díky tomu šetří – a stát přichází o peníze. Přitom DPP by jako specifický typ pracovního vztahu měly sloužit je pro brigády a přivýdělky, ne k optimalizaci daní. Sám Jurečka ovšem již připustil, že by se systém dohod mohl ještě změnit, čeká však na další data. Ta stávající totiž zkreslují údaje z léta, které je typickým obdobím letních brigád. O možných změnách už každopádně vláda jednala s odboráři a zaměstnavateli.

Témata článku