Dezinformace mají své důsledky, česká vláda chce problematiku začít řešit systematicky

Potřebujeme definici dezinformace?

Země je placatá. Klimatická změna neexistuje. I to jsou příklady možných dezinformací. Jejich definice se však může zdát být komplikovaná a nejasná. Dle odborníků je však nezbytné to, co dezinformace znamená, vymezit. „Definici dezinformací rozhodně potřebujeme. Minimálně proto, že ve společnosti vznikla skepse ohledně toho, zda dezinformace vůbec existují. Definice je potřeba proto, aby tyto nejasnosti rozptýlila,“ vysvětlil tak např. Tomáš Koblížek z Filozofického ústavu AV ČR. Dodal také, že dezinformace mají své důsledky, konkrétní dopady. Mohou podlamovat důvěru v důležité instituce, nebo ve volby, proto je třeba poznat je a definovat.

Kromě toho je však definice dezinformací nezbytná také kvůli možným souvisejícím právním postihům. Za klíčový je pak považován příp. i státem chráněný zájem vzhledem k tomu, jaké obsahy ve veřejném prostoru působí. Všemi těmito otázkami se účastníci zmiňované konference zabývali s jasným cílem: stanovit doporučení pro vládu ČR a jednotlivá ministerstva, jak systém změnit.

Co je to „dezinformace“?

Dle Koblížka je možné dezinformace definovat jako vadné či nepravdivé informace (či informace jakkoliv neodpovídající realitě), které jsou šířené proto, aby manipulovaly lidmi. Dezinformátoři se pak snaží druhé dostat do pozice, která neodpovídá jejich zájmům. Právě tato manipulace, masové ovlivňování, pak dezinformace odlišuje od prostého šíření „názoru“ a potažmo tzv. misinformace. „Ten, kdo je dezinformací zmanipulován, uvěří jí a dál ji šíří, se již nedopouští šíření dezinformace, ale misinformace. V takovém případě totiž schází zlý, manipulativní záměr,“ objasnil také.

Kdo dezinformace šíří?

V posledních letech již zdaleka dezinformace nešíří jen jednotlivci, hojně se hovoří o celých dezinformačních scénách. Šiřitelem takto problematického a manipulativního obsahu již tedy nejsou jen lidé. Často jsou za tímto účelem využívány také moderní technologie, kdy se specifický typ dezinformací může stát i součástí tzv. hybridní války. Její podstatou pak dle Koblížka je to, že určité mocnosti vyhovuje, když je vybraná populace dezinformovaná, a činí za tímto účelem příslušné kroky.

Jak se dezinformacím bránit?

Vzhledem k tomu, že většina dezinformací se v dnešní době šíří prostřednictvím e-mailů a také sociálních sítí, klíčovou „obranou“ je mediální gramotnost. Díky osvojení si jejích základů lze posílit kritické myšlení, lépe se orientovat v nabízených obsazích a také dokázat dezinformace poznat. Na druhou stranu je fakt, že jediné efektivní opatření na boj s dezinformacemi zdaleka neexistuje. Odborníci tak hovoří o jejich mixu zahrnujícím nejen důraz na zvyšování mediální gramotnosti ve školách, ale také efektivní a strategickou komunikaci vlády a jednotlivých institucí, stejně jako otevřenou společenskou diskusi ohledně možných komunikačních mantinelů v kyberprostoru.

Témata článku