Ministerstvo školství chce zvýšit počty vysokoškoláků. Vše se odvíjí od peněz

Oč ministerstvo usiluje?

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je cílem nového rozpočtu podpořit růst počtu studentů na vysokých školách, a to plošně. I v rámci České republiky jsou totiž zaznamenávány poměrně značné rozdíly ve vzdělanosti napříč regiony. Konkrétně např. podíl vysokoškoláků v Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji není ani 25%, kdežto v Praze je dvojnásobný. „Naším cílem je nastartovat rozumný nárůst počtu nových studentů. Chceme se ale vyhnout excesům z počátku milénia, kdy k nárůstu docházelo na úkor kvality studia,“ ubezpečil Bek. Dle jeho slov by tedy změna měla být řízená, postupná a měla by zohledňovat specifika některých oborů a také regionů. „V novém akademickém roce předpokládáme, že většina vysokých škol by měla přijmout nejméně o 3 % studentů více, s výjimkou výzkumných univerzit a uměleckých vysokých škol,“ dodal ministr. To v důsledku samozřejmě zvýší nároky kladené na akademický i neakademický personál, univerzity jsou na to ale prý připraveny.

Změnit by se měly i metodiky přerozdělování peněz mezi jednotlivé vysoké školy tak, aby byly více motivovány ke zlepšení organizace studia směrem k jeho úspěšnému dokončení. „Česká republika bohužel v mezinárodních statistkách vyniká v tom, že mnoho studií je zahájeno, ale není úspěšně dokončeno,“ objasnil Bek. Jak také dodal, jeho resort chce více podpořit různé role vysokých škol v systému a přistoupit k jasnější profilaci strategických cílů univerzit (tj. výzkum vs. profesní vzdělávání).

Zlepšení podmínek pro doktorandy

České školství, a to včetně toho vysokého, je dlouhodobě podfinancované. A tento stav se projevuje v řadě rovin. Mělo by se postupně zlepšovat ubytování, stravování, pro zahraniční studenty také komfort jazykového přístupu. Všechny tyto kroky však závisí na penězích. To nakonec platí i pro záměr stoupání českých univerzit v rámci mezinárodního srovnávacích žebříčků. V tom roli hraje nejen kvalita vzdělávání, ale i vědy, což jde zároveň ruku v ruce s kvalitou doktorandů, kteří si však často stěžují na neuspokojivé finanční podmínky.

Ministerstvo tak chce nyní radikálně změnit pravidla jejich studia/práce. Od počátku nového akademického roku by nově nastupující doktorandi měli začít pobírat garantovaný příjem, který má vzrůst na 25 tisíc korun měsíčně. To v některých oborech bude znamenat téměř dvojnásobný růst. „Ministerstvo sice navýšilo prostředky vzhledem k financování doktorandů o 14 %, což ale toto navýšení nepokryje. Garantovaný příjem se navíc nebude týkat doktorandů stávajících. Většina škol k tomu ale snad přistoupí tak, že i těm stávajícím příjem vyrovná,“ uzavřel Pavel Kozák, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Témata článku